New Frontier - Mercenary - Kapitola 15

[George Wills]

Kapitola 14 - Poslední rozloučení
Kapitola 16 - První příznaky

Kapitola 15 - Klid

Tor se dál snažil vstát, až se mu to nakonec přece jenom podařilo. Odkymácel se do sprchy, kde se opřel o stěnu a pustil na sebe vodu.

Nějakou dobu strávil ve stoje pod tekoucí vodou. Nakonec vodu zastavil, sundal ze sebe mokré oblečení a opět se nechal obtékat příjemně osvěžující kapalinou. Cítil se už lépe, ale stále ještě byl pod vlivem alkoholu. Nějak se mu podařilo utřít se velkým ručníkem, když se však navlékal do županu, spadl zpátky do sprchového koutu. S postavou na posteli však ten hluk ani nehnul. Poznal v ní Tris. Vypadalo to, že se jí povedlo dojít přesně k posteli, na kterou se svalila a usnula s tváří zabořenou do madrace.

Když otevřel skříň s oblečením a podíval se na šaty, úhledně uskládané v poličkách uznal, že by to bylo v daný okamžik až příliš složité. Raději opustil svůj pokoj a vydal se najít něco na spravení žaludku. Došel až do baru pilotů a všiml si, že někteří se na něho dívají poněkud divně a možná, že se dokonce jeden nebo dva piloti jeho stavu smáli. Většina z nich však vypadala, že na tom nejsou o moc lépe než on, i když se jim alespoň podařilo obléct se, zatímco Tor přišel v županu.

Pilot, který právě dělal barmana poznamenal s lehkým úsměvem, "Tak co by to mělo být, pane?"

Tor se ztěžka posadil na barovou stoličku a odpověděl, "Napravovací nápoj. Dvojitý." Zatímco se pilot pustil do přípravy, položil si Tor čelo na chladivý povrch baru. Potom co vedle něj přistála sklenice, celou ji vypil pomalými, dlouhými doušky. Prázdnou ji položil zpět a požádal barmana, "Ještě dvě, taky dvojité. Vezmu si je s sebou."

Pilot se jen pousmál a pustil se do míchání. O chvíli později už Tor odcházel z baru a zamířil chodbou k výtahu. Speciální nápoj mu nepomohl úplně vystřízlivět, takže se stále znatelně kymácel a cestou zpět do pokoje část z napravovacích mixů rozlil.

Tris stále ještě bez hnutí ležela na posteli a tak ji nechal nápoj na stolku vedle lůžka. Cítil, že by si měl jít ještě lehnout, ale raději ne do své postele. Uznal, že by nebylo správné, kdyby se vedle něho probudila, zvláště pak, když se po oslavě nedostal až do postele. Raději opustil svůj pokoj a když se za ním zavřely dveře, potichu se zeptal, "Sweety, je tady někde poblíž volná ložnice?"

Sweety odpověděla, "Spousty. Nejbližší je za čtvrtými dveřmi nalevo, když se teď vydáš doprava."

Tor okamžik uvažoval, kterou stranu má právě levou a kterou pravou. Když dorazil do místnosti, svalil se na postel a usnul bezesným spánkem.

O dvě Stazury později ho vzbudil Broden, "Pane, je čas vstávat."

Tor, který se cítil jen o maličko lépe, se rozespale rozhlédl a zeptal se, "Co je tak důležitého?"

Broden pronesl naprosto vážným hlasem, "Právě jsme se chystali obvinit slečnu Matayahovou z kanibalismu."

Tor vypadal zmateně a vylekaně zároveň, "Cože?"

Broden se pousmál vtipu, který mu tak úplně nevyšel a vážným hlasem dodal, "Chce s vámi mluvit pan Belign."

Tor si dlaněmi promasíroval obličej a zamumlal, "Víš, ten vtípek s kanibalismem se mi líbil víc." Když však viděl vážný pohled Brodena, celý ztuhl, "To s tím Caranem nebyl vtip, že?"

Broden odpověděl, "Ne, pane."

Tor dokázal najít pouze jediný výraz, který by vystihoval situaci, "Do prdele." Pomalu se neobratně posadil a zadíval se na Brodena, "Jak vlastně víš, že v mém pokoji je Tris?"

Žoldák nic neřekl, jen se rošťácky pousmál. Tor vzdychl a rozhlédl se po napravovacím nápoji. Vypil ho až do dna a doufal, že tentokrát opravdu zabere.

Stále ještě v županu a s nejistým krokem odkráčel do své kanceláře. Broden se ho ptal, jestli by se nejdřív neměl převléknout, ale Tor jenom mávnul rukou. Uklízecí jednotky už sklidily veškerý nepořádek po oslavě a čekali tam na něho Caran a Liann. Tor si všiml, že ani ona nevypadá zrovna nejzdravěji.

Caran si Tora překvapeně prohlédl a poznamenal, "Vidím, že jsi zvolil odpovídající oblečení."

Tor začal gestikulovat rukama, nedokázal však najít vhodná slova a tak jenom mávl rukou a prohlásil, "V této chvíli a v tomto stavu je mi úplně jedno, jak vypadám."

Caran si ho vážně prohlížel, ale jeho výraz se postupně měnil, až přešel ve vřelý úsměv, "Tak se, Tore, prosím tě, posaď."

Tor nepotřeboval pobízet. Žuchnul do protější sedačky a zabořil se do koženého čalounění.

Caran započal rozhovor, "Věřím, že jste si oslavu skvěle užili."

Tor podvědomě přikývl, "Zdá se, že probíhala docela dobře."

"Výborně. Teď, když už jste měli nějaký čas na odpočinek, musíme probrat pár věcí. Nejdříve vyřešíme vězně, dále cizí technologii, kterou máte na stanici a nakonec Creedovu bránu, jak jsi ji sám nazval." Prohlásil Caran a opřel se. Tor přikývl na souhlas a agent pokračoval, "Zařizuji převoz ve speciálním transportu, který odveze tři vězně. Tentokrát skočí rovnou do sektoru s vězeňskou stanicí, kde budou v izolaci až do soudního přelíčení."

"A co bude s tím čtvrtým?" Zeptal se Tor, zatímco ho začínala lehce bolet hlava.

Caran odpověděl, "Zůstane tady s vámi. A ano, Helass je ta, kdo tě praštil pažbou do hlavy."

Tor se instinktivně chytil za tvář, ale doktoři odvedli skvělou práci. Po zranění nezůstala ani stopa. "Mohu se zeptat, proč by tady měla zůstat?"

Caran si Tora dlouze zamyšleně prohlížel, "Řekl bych to tak, že ona bude tím esem v rukávě pro případ, že by se něco stalo ostatním třem."

Torovi se nelíbila myšlenka, že by se měl i nadále starat o vězně. A i kdyby pominul svůj vlastní názor, nevěděl jak na to zareaguje posádka stanice. "Očekávám, že vaši lidé budou tentokrát lépe připraveni. Tak co se může pokazit?"

Caran se zamračil, "To je pravda, ale musíme Ferana nejdříve zajmout, než ho budeme moci přivést před soud. Do té doby bude vždy hrozit riziko, že někdo vězně odhalí a zlikviduje."

Tor zaklonil hlavu a opřel si ji o chladivou kůži sedačky. Zadíval se na stropní panely a zeptal se, "A co se očekává od nás, že s ní budeme dělat?"
Caran odpověděl tak přirozeně, jakoby to bylo naprosto jasné, "Dejte ji práci, pane Gralle."

Nastalo omračující ticho. Tor se podezíravě zadíval na Carana a opatrně prohlásil, "Opravdu si nejsem jistý, jestli je to dobrý nápad. Musím brát ohledy i na pocity a reakce mojí posádky."

Caran klidně odpověděl, "Jsem si naprosto jistý, že zajistíš, aby se ji nic nestalo."

Tor v tom prohlášení vycítil ještě nějaký jiný podtext, "Proč?"

Agent zvídavě nazdvihl obočí, "Někdy je dobré dát lidem druhou šanci, aby se mohli pokusit dělat správné věci. Když se dostanou do vhodného prostředí, může se ukázat, že nejsou tak špatní, jak se zpočátku zdálo."

Tor se nad tou poznámkou zamyslel, "Tak trochu jako v mém případě?"

Caran se lehce pousmál, "Tak nějak. Ale pochybuji, že se z ní vyklube taky tak schopný podnikatel."

Tor se opět vrátil k pozorování stropu. Potlačoval své vlastní myšlenky na to, že s ním neustále někdo manipuluje, což nakonec vždy končilo pocitem, že každému něco dluží, "Máte na mysli nějakou konkrétní práci, kde by mohla být užitečná?"

Caran vyrukoval s předem připravenou odpovědí, "Programování. Samozřejmě s ochranami na správných místech. Jen nějaké základní funkce, při kterých ji bude možné lehce sledovat."

Tor se nad tím zamyslel, "Ale ona je expert na prolamování počítačových ochran. Když ji dáme přístup na jakékoliv úrovni, jak budeme vědět, že se nepokusí proniknout hlouběji k nejcitlivějším funkcím systému."

Caran se usmál, "Právě jsi pro ni vymyslel práci."

Tor se na něho nechápavě podíval, "Cože?"

Agent pokračoval, "Může testovat bezpečnost vašeho systému právě před takovýmito útoky. Je jasné, že by pracovala v kontrolovaném prostředí." Tor se ohlédl na Liann, která byla z celého rozhovoru poněkud zmatená a tak raději mlčela.

Tor se ji zeptal, "Liann, jaký bys měla pocit z toho, že bys pracovala s vězeňkyní?"

Nejdříve opatrně pohlédla na Carana a potom pomalu odpověděla, "Nejsem si jistá. Při výslechu vypadala opravdu kajícně a měla velký zájem pokusit se dát věci opět do pořádku."

Caran k tomu klidně poznamenal, "Byla členem klanu Bloodheartů jen krátkou dobu před útokem na stanici. Musela prokázat neobyčejný talent a uplatnit značné přesvědčovací schopnosti, když ji přijali, namísto aby skončila v kleci pro otroky."

Tor na to rychle zareagoval, "A jak můžu vědět, že nepoužije tyto mimořádné přesvědčovací síly, aby získala vlivnou pozici na mé stanici?"

Agent se zasmál, "Třeba ji taky získá. Celý problém je v tom, jak moc ji můžeš věřit. Nejlépe to ověříš pastmi. Nenápadně ji připrav slabá místa v počítačovém bezpečnostním systému a ověříš si tak její schopnosti a zároveň i její loajalitu. Záleží, jak se zachová, až odhalí tyto příležitosti. Potom se ukáže, jestli skutečně přešla na naši stranu nebo to jenom předstírá."

Tor stále ještě vypadal nejistě, "Dejte mi čas, abych si to mohl promyslet a promluvit si o tom s posádkou. Budou to oni, kdo s ní bude muset pracovat. Pokud budou vyloženě proti, nebude možné tento nápad realizovat."

Caran se díval, jakoby chtěl ještě něco říct, ale zaváhal a potom souhlasně přikývl. "Tak přejděme k druhé záležitosti. Liann, jestli chceš, můžeš už jít."

Podívala se na oba dva, přikývnutím se rozloučila, postavila se a opustila kancelář. Jakmile se dveře zavřely, postavil se i Caran a začal pomalu přecházet po místnosti. "Tak teď k cizí technologii, kterou jsi našel. Můžeš mi podrobněji vysvětlit, co to je?"

Tor si povzdechl, "Vlastně ani moc ne. Když jsme to našli, nebyla v energetickém jádře žádná zbytková energie. Podařilo se mi vytáhnout počítač a napojit ho na dočasný energetický zdroj. Zatímco jsme čekali na skok zpět, počítač spustil překládací program."

"A jak dlouho to trvalo?" Zeptal se Caran.

"Asi Stazuru." Odpověděl Tor, "Samozřejmě, když jsme se vrátili sem, měli jsme k dispozici lepší vybavení. Doplnili jsme energetické články, důkladněji prozkoumali počítačové jádro a přeprogramovali jsme ho."

Caran chodil po místnosti, "Myslím si, že jste měli neobyčejné štěstí, že ta věc nezešílela a nezničila celou stanici. Máš cizího bojového robota, kterého jsi oživil na neznámém místě, kde ho obklopovaly jen samé neznámé bytosti. Většina obranných systémů je nastavená na rozpoznávání spojenců a všechny ostatní považuje za nepřátele. Jejich primární úkol je bránit a když se octnou na cizím místě, vrátit se zpět a bránit své stanoviště."

"Asi jsme měli při programování velké štěstí." Odpověděl Tor s pokrčením rameny.

Caran se na Tora podezíravě zadíval, "Na úpravu základních procedur je potřeba víc než jen štěstí. Tím spíš, když se to má podařit hned napoprvé. Stačí jen jedna malá chybička v zápise a výsledek může být víc než nepříjemný."

Tor se podíval na Carana, "Asi ano. Ale předpokládám, že Sentinel dostával jen jednoduché instrukce. Jdi tam, znič tohle a podobně."

Caran odpověděl, "To je možné až potom, co byly splněny bezpečnostní podmínky a správně zadány aktivační kódy. Teprve když projdeš touto částí a pochopíš principy neznámého programovacího jazyka, můžeš se vydat na dlouhou cestu zkoumání zdrojových kódů. Takže vy máte přístupové kódy a znáte základní instrukce tohoto robota?"

Tor zavrtěl hlavou a Caran pokračoval, "Pochop Tore, že to může zabrat měsíce a možná i roky než se podaří rozluštit neznámý programovací jazyk. Ale vám se to asi nějakým nepochopitelným štěstím podařilo za několik Mizur."

"Nejspíš šlo o vyjímečně lehký jazyk." Poznamenal potichu Tor.

"Lehké to může být jedině v případě, že by ses měl čeho chytit. I ten nejjednodušší jazyk může být těžký na rozluštění, když nemáš představu z čeho vychází." Caran pozorně sledoval Tora, ale nedokázal rozlišit jestli je zmatený, protože něco ukrývá nebo se jen usilovně snaží vzpomenout si na něco důležitého.

Tor najednou promluvil, "Když jsme byli na stanici, byla v jejím reaktoru jistá zbytková energie. Počítač proskenoval ovládací panel, aby zjistil, co ten indikátor znamená."

"A výsledek?" Zeptal se Caran.

Tor pokrčil rameny a odpověděl, "Byl to obyčejný ukazatel stavu energie."

Velký agent se usmál, "To může být ono vodítko. Z toho by se dalo vycházet při zkoumání zdrojových kódů. I když my vidíme jenom vizuální stránku ovládacího panelu, na pozadí běží funkce programu, které se starají o to zobrazení a aktualizaci hodnot. Jsou to jen jednoduché funkce, ale ve stejném jazyce, který se tak stává snadněji pochopitelný. Mohu tě ujistit, že to byl nepochybně důležitý objev."

Tor byl rád. Zvláště pak proto, že se nechtěl zmínit o schopnostech Sweety, k jejichž odhalení by rozhovor nepochybně směřoval, kdyby si náhle nevzpomněl na tu podstatnou maličkost. I přes to začínal pochybovat jestli bylo řešení opravdu tak jednoduché nebo jestli Sweety nezískala nějaké další schopnosti ze setkání s cizí umělou inteligencí.

Caran se posadil naproti Tora a vyrovnaným hlasem pronesl, "Teď k tomu ..." Zasekl se a snažil se vzpomenout si na Torovo pojmenování cizího robota, "... Sentinelovi. V jakém je právě teď stavu?"

"Střelba z rotačního kulometu ho trochu poškodila, převážně pancéřování. Má však nějaké neobvyklé štíty, které, jak se zdá, odrážejí plazmové střely. Vlastně nejspíš vychylují či odrážejí jakékoliv energetické výboje."

Caran se tvářil zamyšleně, než pomalu pronesl, "Zajímavé. Chtěl bych, aby se na to podívali naši vědci. Něco dalšího? Co zbraně?"

Tor pokračoval, "Z toho, co jsem viděl na senzorech, vypouštěl koule energie, které se propálily přes zdi a doslova srazily Devastátora do kolen. Zdálo se, že ho zároveň i ochromily, takže se musel restartovat."

Caran se opřel a poznamenal, "To zní jako nějaký druh disruptoru s umístěným elektromagnetickým výbojem. Necháme rozhodnout vědce, co to přesně je."

Tor prohlásil, "S naložením by neměl být žádný problém. Sentinel je právě na opravách v prostorách údržby a má odpojenou řídící jednotku. Počítač mu zatím dělá nějaké úpravy programu."

"Velmi dobře. Tak mi ještě řekni o Creedově bráně." Caran vypadal klidně. Torovi zadal nové téma a očekával, že bude pouze poslouchat, co bude mladý podnikatel vyprávět.

Tor se zhluboka nadechl, "Mohu jen odhadovat, že ji v nedaleké mlhovině objevil pouze náhodou. Každé dvě Tazury se brána objevuje přibližně na dvě Mizury. Pravděpodobně byla poškozena při neobvykle silné iontové bouři. Na druhé straně jsou trosky obrovské flotily lodí. Počítači, zobraz nám holografický obraz sektoru za Creedovou bránou."

Nad velkým stolem, nalevo od Tora a tam, kde byl předchozího večera obraz Sentinela a Devastátora, se objevil pohled na sousední sektor. Caran se k němu otočil, vstal a šel se podívat zblízka. Tor pokračoval, "Jak můžete vidět, musela to být pořádná bitva."

Prostorový obraz sledoval původní trasu Defiance. Když minuli pozůstatky jedné z lodí, Caran požádal, "Zastavit. A teď pomalu zpět. A zastavit." Nějakou dobu si obraz prohlížel a jeho oči si všímaly hlavně zjizveného povrchu trosek, než řekl, "Pokračovat."

"Když se podíváme na zbylé dvě brány, ..." Pohled se vzdálil od pozůstatků lodí a rychle se přenesl k první bráně. "... uvidíme, že ať už ti lidé byli kdokoliv, věděli, že se blíží problémy a rozložili tuto i druhu bránu. Ale z nějakého důvodu ne tu Creedovu."

Caran neřekl nic, jen si prohlížel oddělené kusy brány. "Potom jsme se vydali prohlédnout si vesmírné město." Obraz opět zrychlil a poskočil k městu. Tor pronesl sklíčeným hlasem, "Musely tam žít statisíce, pokud ne milióny lidí na jednom místě. A teď je z toho domov vesmírných much."

Pohled se protáhl zničenou kopulí dovnitř a sledoval let Defiance nad zpustošenými stavbami a mezi poničenými nosníky.

Caran vzdychl a odvrátil se od obrazu, "Naprosto chápu, proč si Creed chtěl udržet toto tajemství a musím tě požádat, abys udělal to samé." Obraz města se zastavil. "Chtěl bych, aby ty pozůstatky prozkoumal tým vědců a pokusili se nalézt nějaké vysvětlení. Ta situace s bránami mi nějak nesedí. Proč by zničili pouze dvě brány, když by se chtěli izolovat? A taky mi připadá divné, že by se bojová flotila takovýchto rozměrů nedokázala posadit přímo před bránu a nezničila cokoliv, co by vletělo dovnitř."

"Možná nevěřili, že by tudy nepřátelé mohli přiletět a překvapilo je to." Odpověděl Tor.

Caran se zamyšleně ohlédl na Tora a poznamenal, "Možná, že nevěděli, že tam ta brána je." Nastalo ticho a Caran se opět zadíval na město a přemýšlel, 'Tak kde vlastně jsou?'.

Tor se zeptal, "Chcete to sledovat dál?"

Caran se odvrátil od obrazu trosek, "Ne, myslím, že už jsem toho viděl dost. Dám ti datový čip, aby mi tam tvůj počítač nahrál všechny tyto data i se vším, co máte o robotovi."

Tora potěšilo, když si uvědomil, že Caran předpokládal, že Sentinela našli v poničeném městě, "Samozřejmě."

Caran se k němu otočil a pronesl přísným hlasem, "Malá rada. Když objevíš cokoliv, co by mohlo zajímat tajnou službu, měl bys mě okamžitě informovat. Jakmile zjistím, že přede mnou ukrýváš něco podobného jako tohle, budeme si spolu muset opravdu 'promluvit'." Dal Torovi dostatek času, aby si mohl pořádně uvědomit význam jeho slov a potom se zeptal, "Je ještě něco dalšího, co bys mi chtěl říct?" Tor opatrně zavrtěl hlavou.

Caran pokračoval dál, "A teď na jiné téma. Pokusili jsme se vystopovat kriminálnici Nyeshtu. Začali jsme tam, kde opustila svou loď a unesli ji piráti. Zvláštní je, že krátce po jejím dopravení na pirátskou stanici ji nějaký mladý Argon vykoupil od otrokáře. Nemáme sice jeho přesný popis, ale víme, že odletěl v novém Elitáři právě ve chvíli, kdy jste prolétali sektorem. Zajímá mě, jestli jsi 'ho' náhodou neviděl." Caran si dal velmi záležet, aby vynikl jeho důraz na slovo 'ho'.

Tor zavrtěl hlavou, "Nevzpomínám si. Pokud se nepletu, dělali jsme si starosti, aby na nás znova nezaútočili piráti."

"Hmmm. To je škoda. Tomu kupci se, bohužel, podařilo velice efektivně zamaskovat převod kreditů." Poznamenal Caran, "Ona se ale dřív nebo později objeví a nejspíš na tom nejméně očekávaném místě."

Tor se zeptal, "A je opravdu tak nebezpečná?"

Caran se ironicky zasmál, "Smrtelně. Ona je důvod, proč se teď vězni přepravují v umělém spánku."

Tor povzdechl a s hořkostí v hlase poznamenal, "Tak vám přeji hodně úspěchů při jejím hledání. Zvláště, když přispěla k únosu Tris."

Velký agent si ho chvíli podezíravě prohlížel, "Musím se vrátit do Argon Prime. Takže odletím ihned, jakmile budu mít zpět datový čip. Vyřiď svým lidem, ať mě očekávají hned jak se převléknu."

Tor přikývl, "Samozřejmě."

Caran vyšel ke dveřím, kde se ještě zastavil, "Naše setkání, pane Gralle, bylo opět velice poučné. Tak nashledanou, vyhýbejte se problémům a příjemný zbytek dne. "

Tor odpověděl, "Bezpečnou cestu."

Když Caran opustil místnost, přehodil si Tor nohy přes opěradlo sedačky, "Sweety, už je pryč?"

"Opustil kancelář, jestli myslíš tohle." Odpověděla Sweety.

"Myslíš, že to ví?" Zeptal se nepřítomně Tor, aniž by konkrétněji určil co.

"Určitě má podezření, ale ne dost silné, aby ve tvé kanceláři nechal odposlech." Odpověděla Sweety a dodala, "Zatím."

Tor potichu poznamenal, "Díky Starobylým za to."

Sweety potichu pokračovala, "Kdyby tady přece jenom něco nechal, jsem si jistá, že by už mířil zpátky, aby si s tebou mohl důkladně promluvit."

"A vrací se?" Zeptal se vylekaně Tor a rychle se podíval ke dveřím.

"Ne." Oznámila Sweety a pobaveným hlasem dodala, "Alespoň zatím ne."

Tor se zeptal, "Zpátky k těm výslechům. Jak z nich získal informace, které chtěl?"

Sweety si odpověď chvíli rozmýšlela, "Hlavně psychologií. Strach je v rukách mistra mocná zbraň."

Tor to zjednodušil, "Takže je zastrašoval."

Sweety to upřesnila, "V podstatě ano. Ale dosáhl toho mnoha různými způsoby."

Tor o tom uvažoval a nakonec prohlásil, "Vsadím se, že Creeda by zastrašováním ke spolupráci nepřinutil."

Ani Sweety hned neodpověděla, "Pochybuji, že by se Creed nechal zajmout živý."

Tor se zeptal na další věc, která nahlodávala jeho mysl, "Ona bude v bezpečí?"

Sweety odpověděla, "Helass to bude mít na této stanici velice těžké. Odhaduji, že posádka bude vůči ní nepřátelsky naladěná."

Tor si povzdechl. Věděl, že Sweety se opět vyhnula odpovědi na skutečnou otázku. Potřeboval najít způsob, jak to přijatelně vyřešit i pro zbytek posádky. "Potřebuji nějaký plán, Sweety. V této chvíli si asi budu muset se všemi promluvit."

Sweety odpověděla, "Zapojit ji do testování bezpečnostních systémů bude docela lehké. Sestavím pro ni simulaci, která bude zrcadlem skutečného systému. Při té práci nebude těžké držet ji dál od většiny ostatních zaměstnanců."

Tor to zvážil, "Ale nemůžeme ji přece schovávat. To by bylo, jako bychom ji uzavřeli na samotku."

Sweety potěšeně poznamenala, "To zní, jako bys měl svědomí."

"No, jsem si jistý, že to dříve nebo později překonám." Zavtipkoval Tor, "Řekl bych, že nejlepším místem by pro ni bylo vězení nebo snad pracovní tábor. Ale tahle stanice není ani jedním a nechci tady něco podobného budovat."

Sweety řekla posměšným hlasem, "Pro jednou jsem ráda, že to říkáš zrovna ty. Mohla bych udělat výjimku a zastávat se té nevypočitatelné ženy, která se snaží polepšit."

Tor se usmál, "Hej, já za to nemůžu, že je nějak záhadně přitahuji. Vypadá to, že mi prostě jsou souzené."

Sweety pokračovala velice potichu, pro případ, že by je přece jen někdo zaslechl, "A co se týká té druhé, je informovaná o současné situaci."

Tor ještě nějakou dobu jen tak ležel než se rozhodl, "Asi bych se měl jít převléknout."

Sweety k tomu poznamenala, "To by určitě pomohlo při rozhovorech s posádkou, které tě čekají. Měli by tě brát vážně."

Tor se rozesmál, "To asi půjde těžko po poslední oslavě."

Sweety ho uklidňovala, "Právě naopak. Jasně jsi jim ukázal, že jsi jedním z nich i když jsi jejich šéf. Pomohlo to vylepšit jejich morálku."

Zamyslel se nad tím a povzdechl, "Co si myslíš o Caranově poznámce, týkající se Creedovy brány?"

"Pokusila jsem se tomu porozumět analýzou všech souvisejících dostupných informací." Začala Sweety.

Tor ji skočil do řeči, "A nejspíš i těch, které dostupné nejsou."

Sweety tu poznámku ignorovala, i když byla dost pravdivá, "Existuje jistá teorie, podle které Starobylí občas změní nastavení bran. Některé brány mají změněný cílový sektor, zatímco se objeví jiné, doposud pro nás neviditelné, které nám zpřístupní nové sektory. To samé se mohlo stát i těm nešťastným cizincům, ale jejich nepřátelé objevili novou bránu jako první."

Tor o tom několik sekund uvažoval, "Jestli to tak bylo, řekl bych, že měli zatracenou smůlu. Otevřela se jim nová brána a vysypala se z ní útočná flotila."

Sweety poznamenala, "To ovšem pouze za předpokladu, že s tou bránou manipulovali Starobylí."

Tor se to pokusil vysvětlit, "Možná k tomu došlo automaticky, když zničili zbylé dvě brány. Něco jako bezpečnostní opatření."

Sweety odpověděla, "Pro bývalé obyvatele toho sektoru ne zrovna bezpečné. Co však nedokážu vysvětlit je, proč byla ta jejich nová brána napojena zrovna na Creedovu, která je schovaná v mlhovině a navíc je poškozená."

Tor se postavil, "Tak spekuluj dál a pak mi sděl výsledek. A já se jdu převléct."

Sweety ho zastavila, "Než odejdeš, mohl bys mi ještě dát přístup k datovému přehrávači a krystalům cizinců."

Tor poznamenal, "Obojí je v mém pokoji. Přinesu to s sebou." A opustil kancelář.

Loudal se chodbami a když už se blížil ke svému pokoji, zeptal se, "Sweety, kde je Tris?"

Sweety odpověděla, "Sprchuje se."

Tor se zarazil, "A jsou dveře koupelny zavřené?"

Lstivě poznamenala, "Ano, Tore. A navíc je tam snížená viditelnost, způsobená nahromaděním páry."

Tor naoko zaujal obrannou pozici a s pobaveným úsměvem odpověděl, "Nešlo mi o to, co myslíš." Otevřel dveře místnosti a zamířil přímo k šatníku. Když otevíral skříň ztuhl, protože se za ním otevřely dveře koupelny. Vzápětí se ozvalo vyjeknutí a dveře se opět zavřely.

Tor rychle zašeptal, "Sweety, proč jsi mi neřekla, že už skončila?"

Sweety mu taky šeptem odpověděla, "Na to ses neptal."

Z koupelny zakřičela Tris, "Co tady, sakra, děláš? Vypadni!"

Tor omluvným hlasem odpověděl, "Jen jsem myslel, že se zastavím ve SVÉM pokoji, vyzvednout si čisté oblečení." Slyšel, jak Tris nadává, ale nerozuměl, co přesně říká.

Nakonec se nejistě zeptala, "A kde jsi spal ty?"

Tor se usmál nad myšlenkou, že by si z Tris mohl malinko vystřelit. Tak nahlas odpověděl, "Když jsem se vzbudil, byl jsem tady s tebou."

Tris něco zabručela a potom se opět otevřely dveře od koupelny. Byla zabalená do velké bílé osušky, kterou kolem sebe omotala. Kolem pasu měla druhý ručník, takže měla odhalenou pouze hlavu, paže a kotníky. Vypadala jak huňatá bílá ovečka. "Nevadilo by ti, kdybys mi věnoval chvilku soukromí, než se obléknu?"

Tor sáhl do otevřené skříně a nabral si hromádku oblečení a nový pár leteckých bot. "Dopřej si tolik času, kolik jen budeš potřebovat. Kousek vedle je volný pokoj, který mohu použít já."

Usmál se a uchopil kufřík s cizím přehrávačem datových krystalů a ještě dodal, "Až budeš připravená, stav se do mé kanceláře. Zajistím ti něco na snídani."

Tris lehce přikývla a potichu řekla, "Dobře."

Tor se rychle převlékl a vrátil se do své kanceláře. Položil kufřík na stůl a otevřel západky. Zahleděl se na jeho obsah a přemýšlel, co asi ty krystaly skrývají.

Objevil se malý robot údržby a Sweety řekla, "Předej ten přehrávač robotovi."

Ten ho opatrně uchopil. Mechanické prsty jemně obepjaly přistroj, který byl spíše jen podepírán než držen. Robot, řízený příkazy Sweety, potichu odjel.

O pět Mizur později dorazila Tris a Tor ji přivítal širokým úsměvem. Když však viděl, jak si ho podezíravě prohlíží, přestal se culit a raději se zeptal, "Jak se cítíš?"

"Už mi bylo i lépe." Odpověděla Tris trochu nakvašeně.

"Myslím, že jsme asi neměli tolik pít." Poznamenal Tor už téměř vážně.

"Tak to mi povídej." Tris vypadala, jakoby chtěla říct ještě něco dalšího, ale znejistěla a přitom neustále sledovala Tora.

Tor k ní přistoupil a vesele poznamenal, "Připravena na snídani? Nevím jak tobě, ale mě za poslední noc pěkně vyhládlo."

Tris najednou nasadila podezíravý, studený výraz a Tor se nejistě zeptal, "Ty nemáš hlad?" Něco v jejím postoji mu napovědělo, že by ji měl určité věci vysvětlit, a to raději dřív, než bude pozdě. Když ne její zamyšlený pohled, který na něho upírala, tak rozhodně pistole, kterou převracela v ruce, byla pádným důvodem, aby si s vysvětlováním pospíšil.

"Hej, k ničemu nedošlo! Přísahám na svůj život." Tor začal couvat, zatímco Tris se k němu neustále blížila, dokud nenarazil do stolu a neměl už kam dál ustupovat.

Přitiskla se až k němu a Tor měl najednou pocit, že mu pistole míří někam, kde by raději neměla. Jejich oči se střetly. Tor těžce polkl a Tris se přísně zeptala "A proč ne? Nejsem snad pro tebe dost dobrá?" Hned na to ho najednou rychle políbila na rty. Odtáhla se a pobaveně se usmála, "Mám šílený hlad. Kde je ta slíbená snídaně?"

Tor si zhluboka vydechl a potichu pro sebe zabručel, "Nebyl bych proti, něco si s tebou začít." Potom pronesl dost nahlas, aby to slyšela i Tris, "To, cos právě udělala, nebylo moc pěkné."

Tris se k němu otočila a rozpustile se usmála, "Ty jsi ten, kdo si ze mě chtěl vystřelit."

Tor s úsměvem nevěřícně zavrtěl hlavou, "Zásah."

Konec kapitoly

[George Wills]

Jestli si to dobře pamatuji, tak to v další kapitole začne a zklidní se to až někdy ve třetím díle ... ale nechme se všichni překvapit.

[Lord D]

Tak nevím jestli neumím číst nebo ses naučil konečně psát (bez urážky), ale nenašel jsem tu ani jednu chybku.
Seš prostě dobrej, pokračuj i nadále v této skvělé práci

[Moonman]

Mno jen pár drobností

Tor se dál snažil vstát, až se mu přece jenom podařilo postavit se. - "Tor se dál snažil vstát, až se mu přece jenom podařilo postavit."

Nějak se mu podařilo utřít se velkým ručníkem, když se však navlékal do županu, spadl zpátky do sprchového koutu. - "Nějak se mu podařilo utřít velkým ručníkem,..."

Když otevřel skříň s oblečením a podíval se na oblečení, úhledně uskládané v poličkách, uznal že by to bylo v daný okamžik až příliš složité. - "Když otevřel skříň s oblečením a podíval se jak je úhledně poskládané v poličkách,..."

, že se dokonce jeden nebo dva piloti jeho stavu smáli. Většina z nich však vypadala, že nejsou v o moc lepším stavu než on, i když se jim alespoň podařilo obléct se, zatímco Tor přišel v županu. - "Většina z nich však vypadala, že na tom nejsou o moc lépe než on, i když se jim alespoň podařilo obléci, zatímco Tor přišel v županu."

Potom co vedle něj přistála sklenice, celou ji vypil pomalými, dlouhými loky. - možná by znělo lépe "doušky".

Prázdnou ji položil zpět a požádal barmana, "Ještě dvě, taky dvojité. Vezmu si je sebou." - "Vezmu si je s sebou." Alespoň doufám: 7.pád "s" kým,čím. Kdyžtak mě opravte pokud se mýlím.

"A co se očekává od nás, že s ní budu dělat?" - bud' "A co se očekává od nás, že s ní budeme dělat?" nebo "A co se očekává odemne, že s ní budu dělat?"

Tor se ji zeptal, "Liann, jaký bys měla pocit z toho, že bys pracovala z vězenkyní?" - "s vězeňkyní".

Co však nedokážu vysvětlit je, proč byla ta jejich nová brána napojena zrovna na Creedovu bránu, která je schovaná v mlhovině a navíc je poškozená." - at' tam není 2x brána: "Co však nedokážu vysvětlit je, proč byla ta jejich nová brána napojena zrovna na Creedovu, která..."

Tor poznamenal, "Obojí je v mém pokoji. Přinesu to sebou." A opustil kancelář. - opět "s sebou".

Super už se těším na další kapitolu

[Moonman]

Vím, psal jsi, že máš hodně práce, takže ses ktěm opravám patrně nedostal. Možná z pohledu autora překladu si to tak chtěl nechat,nevím. Nicméně alespoň to: "z vězenkyní" by chtělo opravit na "s vězeňkyní"

[George Wills]

Vím, psal jsi, že máš hodně práce, takže ses ktěm opravám patrně nedostal. Možná z pohledu autora překladu si to tak chtěl nechat,nevím. Nicméně alespoň to: "z vězenkyní" by chtělo opravit na "s vězeňkyní"

Vlastně jsem se k nim dostal, ale toho z a s jsem si nějak nevšiml. Ale měl jsem problém s vynecháváním se, občas to jde vynechat a nic se nestane, ale jindy to vede ke ztrátě přesnosti vyjádření.

Např když vynechám se tady:
Tor se dál snažil vstát, až se mu přece jenom podařilo postavit se.
Tak nebude vůbec jasné, co se mu vlastně podařilo postavit. Perverzní čtenář by si to klidně mohl vyložit špatně. A dementní by mohl dokonce hledat nějakou menší stavbu v jeho okolí. Takže takové vynechávání je je nutné dělat citlivě.

[Torgen]

Tor se dál snažil vstát, až se mu přece jenom podařilo postavit se. - tak i já bych si dovolil navrhnout tady úpravičku, a sice podle mě by to mohlo být třeba:
Tor se dál snažil vstát, až se mu to přece jen nakonec podařilo.

Když otevřel skříň s oblečením a podíval se na oblečení, úhledně uskládané v poličkách uznal, že by to bylo v daný okamžik až příliš složité.
Když otevřel skříň s oblečením a podíval se na šaty, úhledně uskládané v poličkách uznal, že by to bylo v daný okamžik až příliš složité.

Pilot, který právě dělal barmana poznamenal s lehce předstíraným úsměvem, "A co by to mělo být, pane?" - tady myslím není důvod, aby pilot úsměv "předstíral" tak bych to možná vypustil:
Pilot, který právě dělal barmana poznamenal s lehkým úsměvem, "Tak co by to mělo být, pane?"

Dal Torovi dost času, aby si to mohl řádně uvědomit a potom se zeptal, "Je ještě něco dalšího, co bys mi chtěl říct?" Tor opatrně zavrtěl hlavou. - možná bych zvolil trošku jinou formulaci a sice:
Dal Torovi dostatek času, aby si mohl pořádně uvědomit význam jeho slov a potom se zeptal, "Je ještě něco dalšího, co bys mi chtěl říct?" Tor opatrně zavrtěl hlavou.

Zvláštní je, že krátce po jejím přivezení na pirátskou stanici ji nějaký mladý Argon vykoupil od otrokáře.
Zvláštní je, že krátce po jejím dopravení na pirátskou stanici ji nějaký mladý Argon vykoupil od otrokáře.

Caran si dal dobře záležet, aby dal pořádný důraz na slovo 'ho'. - tady budu jenom slovíčkařit, jak mám ve zvyku, takže to vlastně není žádná chyba, jenom můj pocit, jak by to mohlo znít lépe:
Caran si dal velmi záležet, aby vynikl jeho důraz na slovo 'ho'.

Tor se zeptal na další otázku, která ho nahlodávala, "Ona bude v bezpečí?" - a opět menší úpravička:
Tor se zeptal na další věc, která nahlodávala jeho mysl, "Ona bude v bezpečí?"

Sweety poznamenala, "To je za předpokladu, že s tou bránou manipulovali Starobylí."
Sweety poznamenala, "To ovšem pouze za předpokladu, že s tou bránou manipulovali Starobylí."

Byla zabalená do velkého bílého ručníku, který kolem sebe omotala. Kolem pasu měla druhý ručník, takže měla odhalenou pouze hlavu, paže a kotníky.
Byla zabalená do velké bílé osušky, kterou kolem sebe omotala. Kolem pasu měla druhý ručník, takže měla odhalenou pouze hlavu, paže a kotníky.

O pět Mizur později dorazila Tris a Tor ji přivítal širokým úsměvem. Ta si ho však podezíravě prohlížela.
Tor se ji zeptal, "Jak se cítíš?" - tady bych to možná spojil do jednoho souvětí, ať to je takové přirozenější, asi takhle by to mohlo vypadat:
O pět Mizur později dorazila Tris a Tor ji přivítal širokým úsměvem. Když však viděl, jak si ho podezíravě prohlíží, přestal se culit a raději se zeptal, "Jak se cítíš?"

Tris trochu hrubě odpověděla, "Už mi bylo i lépe."
Tor se už tolik nesmál, "Myslím, že jsme asi neměli tolik pít." - a s přihlédnutím k předchozí úpravě, by bylo záhodno upravit i toto a to sice třeba takhle:
"Už mi bylo i lépe." Odpověděla Tris trochu nakvašeně.
"Myslím, že jsme asi neměli tolik pít." Poznamenal Tor už téměř vážně.

Tris najednou nasadila podezíravý, studený výraz a Tor se zeptal, "Ty nemáš hlad?" Něco v jejím postoji mu napovědělo, že by měl něco vysvětlit. A to raději dřív než později. Nejspíš to byl právě ten způsob, jakým v ruce převracela pistoli, zatímco se na něho zamyšleně dívala. - jo dialogy to je moje , tak i tu bych si s prominutím dovolil menší úpravičku:
Tris najednou nasadila podezíravý, studený výraz a Tor se nejistě zeptal, "Ty nemáš hlad?" Něco v jejím postoji mu napovědělo, že by ji měl určité věci vysvětlit, a to raději dřív, než bude pozdě. Když ne její zamyšlený pohled, který na něho upírala, tak rozhodně pistole, kterou převracela v ruce, byla pádným důvodem, aby si s vysvětlováním pospíšil. - juj to sem to zas jednou teda překopal:D. Ale jako vždy, jde pouze o inspiraci k tvému finálnímu řešení.

Tak a to je všechno, ale musím uznat, že v této kapitole to jsou opravdu pouze maličkosti, a jelikož mé úpravy se většinou týkají hlavně slohu a působivosti celého textu, tak tady mi opravdu pomyslná pšenka nekvetla, protože jsi to přeložil skvěle, nemyslím co do obsahu, ( to posoudit nemohu, protože neznám originál ) ale hlavně co se týče stylu vět a spádu děje. Prostě skvělá práce

[Moonman]

Např když vynechám se tady:
Tor se dál snažil vstát, až se mu přece jenom podařilo postavit se.
Tak nebude vůbec jasné, co se mu vlastně podařilo postavit. Perverzní čtenář by si to klidně mohl vyložit špatně. A dementní by mohl dokonce hledat nějakou menší stavbu v jeho okolí. Takže takové vynechávání je je nutné dělat citlivě.

Připouštím,že je to zde poněkud zavádějící