New Frontier - Mercenary - Kapitola 14

[George Wills]

Kapitola 13 - Rekonstrukce
Kapitola 15 - Klid

Kapitola 14 - Poslední rozloučení

Velitel Parrel se na okamžik zamyslel, než pronesl, "Tak tohle je Tor Grall." Caran přikývl a Parrel pokračoval ve svém myšlenkovém pochodu, "Ten samý pan Grall, co byl zapleten do případu s lodí cizince?"

Caran neodpověděl ani sebemenším gestem a Parrel se ptal dál, "Je nějaká naděje, že by se k nám vrátil náše vědecká důstojnice?"

Caran potichu poznamenal, "Mluvili jsme o sektorech a záhadách."

Velitel už raději dál nenaléhal, aby získal víc informací o stavu Tereany a vrátil se k hlavnímu tématu, "Protože jsme nenašli žádné stopy Khaaků, zaměřili jsme se na Splitskou událost a známé údaje jsme porovnali se sektorem X pět, kde se měla odehrát. Měli jsme však dost málo podkladů pro vytvoření podrobné mapy sektoru, kde k tomu střetnutí došlo."

Na hlavním monitoru se zobrazil jediný sektor, Caran se podíval na Parrela a prohlásil, "To ale není stejná sluneční soustava."

Parrel potěšeně přikývl, "Proto jsme ji porovnali se všemi sektory v této oblasti a žádný nebyl ani vzdáleně podobný."

Caran si vzal zákusek a zamyšleně se zadíval na zobrazenou mapu, "A není tady nějaká další brána, kterou jste přehlédli?"

Velitel si povzdechl, "Přál bych si, aby byla. Pomohlo by to vyřešit tuto záhadu. Ale prohledali jsme všechny sektory velmi důkladně a nic jsme nenašli."

Caran se tázavě zahleděl na Parrela, "Nějaké nápady?"

Parrel odpověděl, "Jako nejpřijatelnější vysvětlení mi připadá, že Starobylí nechtěli, abychom se ještě dostali do kontaktu s Khaaky a změnili cílový sektor brány."

Caran se nad tou odpovědí zamyslel a napadla ho ještě jiná varianta, kterou raději ani nevyslovil nahlas, "Doufejme, že máte pravdu."



Tor strávil nějaký čas tím, že se v doprovodu Brodena procházel po stanici, aby si udělal jasnější představu o rozsahu poškození. Když nakonec došli do řídící místnosti, ucítil bodnutí bolesti a smutku. Roboti údržby právě usazovali nové kryty na stěny a strop. Většina ovládacích panelů operátorů už byla opět na místě, ale velká část podlahy byla stále ještě odkrytá.

"Jak by se asi operátoři cítili, kdybychom v nejbližší době vrátili řídící centrum zpátky sem?" Zeptal se smutně Tor.

Broden se na něho smutně zadíval, zhluboka se nadechl, pomalu vydechl a teprve potom odpověděl, "Řekl bych, že to, co se tady přihodilo je ještě příliš čerstvé a citlivé. Raději bych na to nespěchal."

Tor si najednou vzpomněl na mrtvého cizince, sedícího bez hlavy v řídící místnosti maskované základny. Vzápětí se mu vrátil obraz Porse v posledních okamžicích jeho života. Jak ho zachránil před explozí granátu. Tělem mu projela křeč a skřípavě sevřel zuby.

Z myšlenek ho vytrhl až Brodenův hlas, "Pane, jste v pořádku?"

Tor se skoro lekl, "Co? No, no jo. Jasně."

Otočili se a opustili místnost. Když vešli do jeho kanceláře, byl Tor stále ještě zamyšlený. Náhle se zastavil a rozhlédl se kolem. Posádka vyzdobila místnost stuhami, vlaječkami a nápisem 'Vítej zpět'.

Na druhém konci místnosti byl pod stropem zavěšený rotační kulomet Pekelná střelba. Uprostřed konferenčního stolu byl prostorový obraz Sentinela, vítězně stojícího nad poraženým Devastátorem. Pod kulometem byly bedny Batralského piva a několik lahví vesmírného paliva.

Tor se s tázavým pohledem ohlédl na Brodena, který poznamenal, "To je na poslední rozloučení, pane. Posádka očekává vzpomínkovou slavnost za mrtvé a toto je ..." Větu nedořekl a tvářil se zasmušile.

Tor pronesl, "Uctěme mrtvé tím, že nezapomene na činy, které za života vykonali a buďme hrdí na to, že jsme je osobně znali."

Broden pohlédl na Tora, který si prohlížel Sentinela a Devastátora, jejichž obraz se pomalu otáčel nad stolem.

Tor smutně povzdychl, "Kdy myslíš, že bychom měli udělat ten obřad?"

Broden se zahleděl do prázdna, "Co nejdřív to bude možné. Už jsem mluvil s Paranidy a ti jsou ochotní ujmout se mše za všechny zesnulé."

Tor se nechápavě podíval na Brodena, "Proč Paranidi?"

Bývalý kapitán odpověděl, "Dva z jejich lidí byli zabiti hned na začátku útoku. Proto požádali o možnost vést obřad nebo abychom jim alespoň předali těla. Podle jejich zvyků musí být obřad vykonán ještě před koncem poslední fáze měsíce na Paranid Prime a ta se rychle blíží, jestli se nepletu."

Tor poznamenal, "A co strážci? Nepamatuji se, že bych mezi nimi viděl hodně Paranidů. A co ostatní víry? Neměli bychom na ně brát taky ohled?"

Broden poznamenal, "Jediné náboženství, ve které většina z nás věří, je hledání absolutní pravdy v nekonečnu."

Konverzace se rozvíjela a Tor i přes své osobní výhrady nakonec došel k názoru, že by měli uctít i mrtvé vojáky. Broden věděl, že se to nebude líbit zbytku posádky. Ale uznal, že i útočníci pouze plnili rozkazy, protože neměli jinou volbu než bojovat či zemřít.



O půl Stazury později dorazil na stanici Caran Belign. Všude se rozléhaly zvuky rekonstrukce. Tor ho uvítal přímo v přistávacím prostoru, "Vítejte na palubě."

Většina pilotů a členů posádky znala Carana jen podle jména a jeho pověsti. Jen někteří z nich ho viděli už dříve a to obvykle z bezpečné vzdálenosti. Právě tato zvědavost způsobila, že se na ploše a v blízkém okolí vyskytovalo tak neobvyklé množství osob. Většina z nich popíjela horký čaj nebo jiné nealkoholické nápoje přinesené z nedalekého baru pro piloty.

"To nemají nic na práci?" Zeptal se potichu Caran.

"Myslím si, že jste celebritě nejbližší objekt, jaký byl kdy k vidění na této stanici." Odpověděl Tor.

Caran se zeptal vážným hlasem, "Objekt?"

Tor se omluvně usmál, "Jen nepovedený řečnický obrat. Ale myslel jsem, že se vás víc dotkne ta celebrita."

Caran s pousmáním poznamenal, "To jsem si šetřil až na později."

"Vězňové jsou tímto směrem." Změnil Tor téma.

Agent Tora Následoval a zeptal se, "Už jste o nich zjistili něco bližšího?"

Tor odpověděl, "Sweety udělala kompletní kontrolu všech vězňů a odhalila některé zajímavé informace. Jeden z nich se pravděpodobně už narodil na pirátské stanici v Brennanově triumfu, dva jsou uprchlíci a poslední byla pasažérkou lodě, kterou piráti unesli asi před čtyřmi Mizurami. Myslím, že se k nim raději dobrovolně přidala, než aby šla do otroctví. V každém případě vám předám veškeré informace, co máme."

Caran byl ohromený, "A jsi si jistý, že nechceš místo u tajné služby?"

Tor se krátce hořce zasmál a potichu dodal, "Ani za všechny drahokamy z Argon Prime."

Caran pomalu přikývl. Dobře chápal, proč Tor o tu práci nestál, "Jak vypadá výslechová místnost?"

Právě procházeli kolem dočasného řídícího centra, když Tor odpověděl, "Předpokládali jsme, že budete chtít mluvit s každým zvlášť." Zastavili se před zavřenými dveřmi, které se na Torův povel otevřely. Mimo dvě židle a jednoduchý bílý stůl byla místnost naprosto prázdná. "Bude tahle dost dobrá?"

Caran vešel dovnitř a prohlédl si nábytek. "Když to není pevně přikotvené k podlaze, tak to raději dejte pryč." Tor se na něho nechápavě zahleděl, ale Caran dodal, aniž by se ohlédl, "Zoufalý člověk hledá jakýkoliv neupevněný předmět, aby se s jeho pomocí bránil. Je lepší ušetřit je této marné snahy."

Za pár Mizur byla místnost úplně prázdná a Caran spokojeně prohlásil, "Teď už to bude vyhovovat." Vytáhl svůj zápisník a přiložil na něj dlaň. Obrátil se k Torovi, "Mohl bys mi předat záznamy, co máš o vězních?"

Sweety je odeslala přímo na Caranův zápisník a ten si je důkladně prošel. "Velmi dobře. Chci, abyste mi je přivedli v tomto pořadí. První bude Teladi Zeelanamoula, potom starší Argonská žena Wilasma, následovaná Daramanem a nakonec přijde Helass. Výslechy nebudou delší než pět Mizur, ale nechci, aby se vraceli zpět do cely k ostatním. Je nezbytné držet je odteď oddělené, aby navzájem nevěděli, co se s nimi dělo. Můžete to zajistit?"

Tor vážně přikývl, "Dobře.

Caran pokračoval, "Ačkoliv žádný z výslechů nepřesáhne pět Mizur, čas mezi nimi bude různý. Vždy dám vědět, až budu chtít začít s dalším. Zajistěte, aby nikdo neprozradil, že vyšetřování povedu já. Po každém výslechu chci, aby byla místnost znova vyčištěna. Čerstvý zápach čistících prostředků někdy pomůže přesvědčit lidi, aby se rozpovídali."

Torovi se připomněla jedna stará vzpomínka a začal pochybovat, jestli udělal dobře, když zavolal Carana. Vidina spravedlivého procesu s Feranem však rozehnala veškeré jeho pochybnosti, "Kdy můžeme přivést prvního vězně?"

Caran, aniž by zdvihl pohled od zápisníku, prohlásil, "Musím se co nejdřív vrátit do centrálních sektorů nahlásit výsledky šetření okolností smrti agenta Tulleta. Toto vyšetřování nemám oficiálně přidělené, to jistě chápeš. Takže teď je ten odpovídající čas."



V okamžiku, kdy ho odváděli z místnosti, sloužící jako cela pro čtyři vězně, se Teladi snažil vypadat odvážně. Tor si však všiml nejistoty, která se odrážela v ještěřích očích, když ho dva strážci s omračovacími tyčemi vedli několika chodbami. Přivedli ho až ke dveřím, před kterými musel chvíli stát, než se otevřely.

Caran se opíral o protější stěnu a v ruce držel zápisník. Teladi si nejdříve prázdnou místnost prohlédl a když poznal, kdo tam na něho čeká, oči se mu doširoka rozevřely.

"Prosím, pojďte dál, Zeelanamoule." Tyto slova Teladiho natolik zmrazila, že ho strážci museli popostrčit dovnitř. Vězeň se však prudce otočil a snažil se z místnosti vyběhnout, zatímco zoufale křičel, "Nééééé."

Podařilo se mu doběhnout až do poloviny chodby, když ho Sweety přenesla zpět do místnosti. Stále utíkal, jak nejrychleji dokázal, takže vrazil do stěny, která ho srazila k zemi, kde sebou dál nemotorně škubal. Caran promluvil lhostejným hlasem, "Utíkat nemá vůbec žádný význam." Dveře se zavřely.

Tor očekával, že uslyší křik a prosby, ale Sweety uvnitř místnosti zapnula tlumící pole.

Když se dveře po pěti Mizurách opět otevřely, seděl vězeň na podlaze, opřený o stěnu a sledoval Carana, který se, jak se zdálo, nepohnul ze své pozice.

Oba strážci vešli dovnitř, uchopili Teladiho pod pažemi a zdvihli ho z podlahy. Vězeň lehce zaskučel a s nešťastným, rezignovaným pohledem se nechal odvést. Tor se podíval na Carana a potom se rozhlédl po místnosti. Očekával, že na stěnách uvidí krev, ale nic nenašel. "Jak to šlo?"

Caran se nepodíval rovnou na Tora. Nejdříve pomalu schoval svůj zápisník a teprve potom provrtal Tora pohledem a pomalu řekl, "Asi bych si měl přidat na seznam i tvoje jméno."

Tor se nervózně zasmál, "Pokud chcete něco vědět, klidně se ptejte."

Caran udělal několik kroků směrem z místnosti a když míjel Tora potichu pronesl, "To je dobře. Nerad bych si myslel, že přede mnou něco tajíš."

Do místnosti vstoupili úklidoví androidi, aby vyčistili podlahu a stěny. Ačkoliv to trvalo pouze dvě Mizury, Caran ještě dalších šest Mizur vyčkával, než si nechal předvést dalšího vězně. Tentokrát byla k výslechu přizvána i Liann jako svědkyně. Když se Tor Carana zeptal proč, vysvětlil mu, "Ze zákona nesmí muž vyslýchat ženu o samotě. Musí u toho být přítomna další žena, aby mohla dosvědčit, že nedošlo k žádnému urážení nebo ponižování."

Když se otevřely dveře cely, očekávali tři zbývající vězni návrat Zeelanamoula. Ten se však nevrátil a Daraman se zeptal, "Co jste s ním provedli?"

Tor na něho pohlédl a bez jakýchkoliv emocí pronesl, "Myslím, že by ses měl raději starat o to, co se stane s tebou."

Mladá žena Wilasma drze vyjekla, "Vy bastardi."

Tor tázavě nadzdvihl obočí, "Jsem si jistý, že by se Feranovi líbilo, kdyby slyšel, jak mě nazýváš. Ale kdyby ses s ním ještě někdy setkala, zabil by tě za tvé selhání." Krátce se zamyslel a dodal, "Co se týká zbytku vesmíru, všichni si myslí, že jste už mrtví. Tak mě neprovokujte, abych to neuvedl do souladu s obecným předpokladem."

Dal signál strážcům a ti přistoupili blíž s bzučícími omračovacími tyčemi. Tor se podíval do vzpurných očí Wilasmy a řekl, "Ty půjdeš s námi." Vzdor se rychle proměnil ve strach.

Zakrátko opět stáli proti zavřeným dveřím. Nervózně se rozhlížela, dokud se neotevřely. Ještě silnější efekt mělo, když konečně nahlédla dovnitř a poznala Carana, opírajícího se o protější stěnu. Z její tváře prudce zmizela veškerá barva a Tor měl na okamžik pocit, že musí co nevidět omdlít.

Caran klidně pronesl, "Prosím, vstupte, slečno Wilasmo. Chci se vás zeptat na pár otázek."

Narozdíl od Teladiho, který se pokusil utéct, se zhluboka nadechla, vykročila vpřed a dveře za ní se hned zavřely. Opět z místnosti nebylo nic slyšet a Tor musel jen trpělivě čekat. Byl si téměř jistý, že Caran ví o Sentinelovi, ale jak mu má vysvětlit jeho existenci vymyslet nedokázal.

Viděl, jaký účinek měl výslech na mladého Teladi a neuměl si ani představit, jak asi probíhá ten současný rozhovor. Po pěti Mizurách se dveře otevřely.

Caran byl opět opřený o stěnu a vypadalo to, že se vůbec nepohnul. Liann stála po jeho straně a potichu s ním mluvila, dokud dovnitř nevešli strážci. I ona byla dost bledá. Vězenkyně seděla u protější stěny a držela se za hlavu. Strážci ji pomohli na nohy a odtáhli ji z místnosti.

Velký agent odvedl z pokoje Liann a u dveří poznamenal, "Oceňuji vaši pomoc a musím vás požádat, abyste o tomto výslechu s nikým nemluvila. Pokud nejste proti, budu vás potřebovat i u výslechu druhé ženy."

Tor byl překvapený, že na to Liann přikývla a mírně se usmála.

I Caran se na ni usmál a pronesl, "Děkuji. Zatím si běžte na mě dát drink. Dám vám vědět, až vás budu opět potřebovat." Obrátil se na Tora a jeho výraz přitvrdil, "Jsi připravený si teď se mnou promluvit nebo chceš raději počkat, až skončím s výslechy vězňů?"

Tor se Caranovi zadíval zpříma do očí a nejistě se zeptal, "Jedná se o Sentinela?"

Caran nepřikývl a ani jinak nedal nic najevo. Jen se zdálo, že je najednou vyšší a mohutnější. Tor měl poněkud stísněný pocit a tušil, že nebude moci odejít, dokud to nějak nevysvětlí, "Našli jsme ho a přivezli sem, abychom se o něm něco dozvěděli."

V tom okamžiku by Tor mohl přísahat, že se Caranovo umělé oko na okamžik rozzářilo. Rychle zatřásl hlavou a uvažoval, že to musel být nějaký odraz světla. Agent stále stál opřený o stěnu a ani se nepohnul.

Prostorem mezi nimi proletěla ostrá slova, "Našli, pane Gralle?"

Věty opouštěly Torovy rty bez jeho svolení, "Creed našel v mlhovině bránu. Je poškozená a objevuje se pravidelně v jisté periodě. Vede však do dalšího sektoru. Sentinela jsme našli na opuštěné stanici."

Caran se zamyšleně zahleděl před sebe, "Creed měl vždy svá malá tajemství. Zdá se mi však neuvěřitelné, že se vám povedlo objevit cizí technologii a zvládnout její programování za tak krátkou dobu. Vždyť muselo jít o naprosto cizí jazyk a museli jste pochopit i jeho detaily." Zamyslel se. "Toto odhalení tě nejspíš zachránilo před vysvětlováním, jak je možné, že jste měli namontované zakázané bezpečnostní systémy. Pořád se k tomu však ještě můžeme později vrátit."

Torovi spadla dolní čelist a nejraději by si nakopal. Zato však téměř slyšel, jak si hlasitě oddechla umělá inteligence. Cítil však, že mu teď Sweety připraví pár nepříjemných chvil a nedokázal určit, co je v tomto okamžiku horší. Na jeho tváři pomalu vyrostl úsměv, až se nakonec hlasitě zasmál a pobaveným hlasem řekl, "Vážně by jste mi měl ukázat, jak děláte ten hrozivý pohled. Je to velmi dobré."

Caran chvíli mlčel a prohlížel si Torovu tvář, jestli neuvidí nějaké známky dočasného šílenství. Potom se zasmál, ale jen tak napůl, "Smích a smutek ve tváři může být velmi účinná obrana, pane Gralle." Na okamžik se odmlčel, "Ale na opravdu hrozivý pohled potřebujete i pořádnou postavu, bez toho to obvykle nezabírá. I když i to se dá obejít."

Tor už byl uvolněnější a s úsměvem nabídl, "Tak už toho nechte a pojďte se napít. Probereme ten druhý sektor."

"Ještě ne, Tore. Myslím, že bych měl nejdřív dokončit výslechy." Řekl už klidným hlasem Caran a dodal, "Potřebuji si ještě důkladně projít Daramanovy záznamy, než ho vyslechnu. Ozvu se, až budu připravený."

Tor to vzal jako pobídku k odchodu. Raději se vyhýbal místům, kde by si s ním Sweety mohla promluvit o samotě. Nakonec skončil v baru pilotů nad kouřícím čajem z kořene Garrow. Po osmi Mizurách a krátkém hovoru stál opět, v doprovodu dvojice strážných, před celou se zbývajícími dvěma vězni.

Otevřely se dveře a Daraman přestal přecházet po místnosti, zatímco Helass seděla u stěny a nervózně si okusovala nehty. Tor ucítil bodnutí lítosti. Někde uvnitř cítil, že mu prostě nesedí do role vojáka přepadové skupiny. Když se však podíval na Daramana, jeho pocit zmizel a nahradila ho myšlenka, že oba původně měli bojové obleky a zbraně, ze kterých stříleli a možná i zabili některé z jeho lidí.

Dal Argonovi signál, ten rozhodně přistoupil se zdviženou hlavou a s odporem v očích se nechal odvést. Dveře výslechové místnosti se opět otevřely až s jistým zpožděním a Caran opřený o protější stěnu požádal, "Prosím, pojďte dál Daramane."

Tentokrát se výraz vězňovy tváře nezměnil, ale nahlas se zeptal, "To je nějaký hloupý vtip? Kdo to, sakra, jako má být?"

Caran klidně odpověděl, "Pane Gralle, důrazně vám doporučuji, abyste zajistil nějaké lékaře."

Daraman se tomu jen zasmál, ale bylo vidět, že se v jeho pohledu objevila i nervozita. Zůstal však klidně stát a hlasitě prohlásil, "Jsem válečný zajatec a mám svá práva."

Tor požďuchl Daramana dopředu a ještě než se dveře zavřely, poznamenal, "Raději nechám pana Beligna, aby se sám představil."

Zatímco Tor trpělivě čekal a oba strážci se potichu bavili, dorazil tým lékařů i bez jeho žádosti. Strážci zmlkli a podívali se na Tora, který najednou celý zbledl.

Starší lékař si všechny tři nechápavě prohlédl a zeptal se, "Kdo nás volal?"

Strážci i Tor se na sebe udiveně podívali a v komunikaci se ozvala Sweety, "Omlouvám se, špatné místo, zraněný je na poschodí deset, sekce delta."

Tentokrát si zmatené pohledy vyměnili doktoři, něco zabručeli, pokrčili rameny a odešli k nejbližšímu výtahu. Když se Torův tep vracel do normálu, potichu zašeptal, "To jsi udělala schválně, abys mě naštvala."

Sweety na to neodpověděla. Po pěti Mizurách výslech skončil. Caran vyšel ven z místnosti a rozhlédl se kolem. Dal znamení muži, který k nim běžel chodbou. Lékař vběhl do místnosti a Torovi se najednou udělalo špatně.

"Všechno v pořádku?" Zeptal se potichu Caran. Tor na něho pohlédl, ale nebyl schopný mluvit. Velký agent se k Torovi naklonil a potichu dodal, "Dolování informací z lidí není vždy jen o tom být veliký a hrozivý, pane Gralle. Dříve nebo později někdo zkusí, jestli jenom neblafujete. Smůla, když pak zjistí, jak moc se spletli." Počkal okamžik, až jeho slova dopadnou na úrodnou půdu a dodal, "Ale nebojte se. Tomu chlapci jsem nic neudělal. Stačilo mi, že jsem si prošel jeho lékařské záznamy. Pořád jsem okouzlen, kolik se vám toho o vězních podařilo vypátrat."

Caran odcházel a Tor ho nepřítomně sledoval. 'Už jen jeden výslech', pomyslel si, 'ještě celý jeden výslech'.

Tentokrát šel rovnou do baru a objednal si dvojité vesmírné palivo a sklenici piva na zapití. Pilot, který dočasně dělal barmana se zeptal, "Těžký den v kanceláři?"

Tor se pořádně napil a vzdychl, "Já jenom doufám, že to nebude ještě horší."

Pilot, ve kterém Tor rozpoznal Mathose, opustil místo barmana a konejšivě poplácal Tora po rameni, než úplně odešel. Tor se nevěřícně podíval za bar a uvědomil si, že ho vlastně nikdo neobsluhuje a je tak pro všechny volně přístupný, ale v té chvíli mu to bylo jedno.

Uvažoval, že by si našel prázdnou místnost, aby si mohl, po tom všem, v soukromí promluvit se Sweety. Ale právě dostal zprávu, že má přivést posledního vězně k výslechu.

Zadíval se na zbytek piva ve sklenici a odolal nutkání dopít ji na jeden zátah. Postavil se, hlasitě vzdychl a za necelou Mizuru stál opět před celou. Oba strážci, co ho doprovázeli, vypadali odhodlaně a otevřeli dveře.

Helass se prudce postavila a snažila se vypadat klidně a tvářit se statečně. Ale prozrazovala ji hrůza v očích a Tor opět začal pociťovat soucit. Vzpomněl si, že tato dívka byla zajata při pirátském útoku na transport. Rychle si však uvědomil, že i ona se zúčastnila útoku na stanici a možná i zabila některého z jeho lidí. Avšak i ona jenom plnila rozkazy, aby přežila a jestli někoho zabila nebylo vůbec jisté.

Tor si ji nějakou dobu zamyšleně prohlížel, než pronesl mnohem mírnějším hlasem, "Následuj mě."

Jistý nedostatek agresivity v jeho hlase dával Helass nepatrný záblesk naděje. Když se zastavili před zavřenými dveřmi a Tor ustoupil na stranu, tázavě k němu stočila zrak. On však na její pohled nereagoval. Dveře se otevřely, ona sklouzla očima z jeho tváře do místnosti a vyjekla.

Přivítal ji Caranův hlas, "Prosím, pojď dál, Helass."

Dívka klesla na kolena a odmítavě zavrtěla hlavou. Potom se chytla Torovy nohavice, vyděšeně k němu vzhlédla a téměř nesrozumitelně prosila, "Ne. Prosím, ne. Tohle ne." Tor sevřel zuby a usilovně se snažil nedívat do dívčiny uslzené tváře.

Přistoupili k ní oba strážci, ale zastavil je hlas Carana Beligna, "Nechte ji!"

Tor se zahleděl na Carana a snažil se neslyšet tichý pláč. Zařezával se mu do mysli mnohem silněji, než nějaké nože. Caran se díval ke dveřím tvrdým a neodpouštějícím pohledem. I Liann pozorně Tora sledovala a čekala, co udělá. Svým pohledem maskovala neurčité obavy a Tor jasně cítil, že se na něho upírají pohledy všech, zatímco on hleděl na agenta.

Caran udělal krok vpřed, "Váháte pane Gralle? Ona je jedním z vojáků, kteří napadli vaši stanici. A dost lidí tady zemřelo." Okamžik mlčel, aby ještě zvýšil napětí okamžiku, "Necháte si slzami a pláčem vzlykající ženy otupit svůj úsudek?"

Tor zavřel oči a pokusil se o krok ustoupit. Ona ho však ještě silněji uchopila za kotníky. Ohnul se, aby se mohl vymanit z jejího křečovitého sevření, ale něž se ji stihl vůbec dotknout, pronesl tiše Caran, "Ne, pane Gralle. Nedotýkejte se jí. Pojďte do místnosti a přitáhněte ji tak sem, pokud se sama nepustí."

Tor se opět narovnal a udělal, co po něm Caran požadoval. Tentokrát jeho kotníky lehce vyklouzly ze sevření Helassiných rukou. Tor nasadil drsnější hlas i když to tak nemyslel a řekl, "Jestli chcete, mohu ji do místnosti nechat přenést."

"Ne, pane Gralle." Odpověděl Caran. Obrátil se přímo na mladou ženu a promluvil jasně, ale bez nepřátelství v hlase, "Helass, mohu tě ujistit, že nemám v úmyslu ti ublížit. Už mám dostatek informací z výslechů tvých kolegů. Tak se dej trochu dohromady. Tento rozhovor bude pouhá formalita. Mohu tě obvinit před jedním svědkem a v tom případě to nebude oficiálně zaznamenáno a ty budeš moci u soudu říct svou vlastní verzi. Nebo to mohu udělat přede všemi a potom budeš ze všeho obžalována a odsouzena."

Tor i Liann byli mírně překvapeni náhlou změnou Caranova přístupu a oba se podívali na Helass, jak na to zareaguje. Pomalu se posadila a vzhlédla zarudlýma očima na Carana. Ukáplo ji několik slz a ona hlasitě popotáhla, zatímco si je otírala.

Caran se vrátil ke zdi, o kterou se opět opřel. Ačkoliv se stále tvářil vážně, klidně prohlásil, "Takhle je to mnohem lepší. Až budeš připravená, pojď sem k nám. Mohu tě ujistit, že to nebude trvat dlouho."

Tor ji pomohl na nohy a dovedl ji do místnosti. Když překračovala práh byla stále ještě vyděšená a tak raději rychle opustil místnost. Dveře se za ním zavřely.

Oba strážci ho sledovali a z jejich pohledů bylo jasné, že myslí na podobnou myšlenku. Turrak, starší ze strážců, mohl mít asi čtyřicet a byl trochu při těle. Jeho řídnoucí vlasy už začínaly místy šedivět. Vyslovil nahlas otázku, na kterou všichni mysleli, "Co ona tady vlastně dělá, pane? Jak se, zatraceně, někdo jako ona vůbec mohl dostat do přepadové jednotky?"

Tor, stále zády ke dveřím, potichu odpověděl, "To netuším. Ale je tady, takže nějaké schopnosti mít musí."

Všichni tři nějakou dobu mlčeli a přemítali nad svými vlastními myšlenkami. Přibližně po jedné Mizuře se mladší ze strážců Shelton, asi dvacetiletý a taky silnější postavy, s hustými hnědými vlasy a tenkou šedivou jizvou přes levé oko, zeptal, "Co myslíte, že tam s nimi dělá?"

Tor uvažoval, jak odpovědět. On sám ještě nikdy opravdový výslech s Caranem nezažil. "Nutí je promluvit."

Shelton na odpověď jen pokrčil rameny, "Jasně, ale jaký typ otázek jim asi klade?"

Tor se na Sheltona dlouze zadíval než odpověděl, "A co tě vede k tomu, že jim dává otázky?"

Strážce postupně zbledl, "No a není to protizákonné?"

Tor uhnul pohledem a potichu nahořklým hlasem a s krutým úsměvem řekl, "Co se týká Carana, jsem si naprosto jistý, že kdyby jsi tam s ním byl ty, tak on je jediný zákon, který by tě v té chvíli zajímal."

Uběhlo pět Mizur. Strážci i Tor se připravili, ale tentokrát se dveře neotevřely. Úzkostlivě se po sobě podívali a Tor raději zkontroloval čas. Když už to bylo deset Mizur, začal Tor nervózně přecházet po chodbě. O pár Mizur později se už začal rozhlížet, jestli se neblíží tým doktorů.

"Sweety, co se děje?" Zeptal se Tor potichu, když byl poblíž jedné z komunikačních jednotek.

"To nesmím říct." Odpověděla mu šeptem Sweety.

Tor se snažil nezvýšit hlas a naštvaně se zeptal, "Jestli se tam stalo něco špatného, musím to vědět."

Sweety klidným hlasem odpověděla, "No, možná sis měl lépe prostudovat záznamy o vězních a sám je vyzpovídat, než jsi je předal do rukou tajné služby."

Tor dál šeptal naštvaným hlasem, "Sweety, nehraj to teď na moje svědomí a raději mi řekni, co se tam, sakra, děje."

Sweety pronesla neústupným hlasem, "Nic, s čím by jsi nesouhlasil."

"Víš co? Myslím si, že bych tě asi měl na nějakou dobu odpojit." To byla jediná hrozba, která ho v ten okamžik napadla a i tak pochyboval, že by se k tomu odhodlal. Sweety neodpověděla.

Výslech skončil po třiceti Mizurách a Tor se zvedl z podlahy, kde seděl. Tentokrát vyslýchaná stála a podívala se na Tora pohledem, ve kterém byly spíš obavy, než strach.

Ztěžka vzdychl, když Caran pronesl, "Tore, pojď sem, prosím. Musím si s tebou promluvit." Vypadal trochu vylekaně, ale bez zaváhání vešel a dveře se za ním zavřely.

Fakt, že Liann byla stále ještě v místnosti byl pro něho dobrým znamením, tak se zeptal, "O co jde?"

Caran se chvíli díval na svůj zápisník, než pohlédl na Tora. Mluvil nápadně pomalu, "Vznikla nám tady zajímavá situace." Na okamžik mlčel a pozorně sledoval Tora.

Tor se zeptal, "Jak to myslíte?"

Caran pokračoval, "Když tvůj počítač vybral tyto čtyři jako nejméně problémové, měl k tomu jistý důvod. Pro druhou a třetího u výslechu to byla první skutečná mise. Feran trénoval novou krev a bojová mise je rychlý, i když docela brutální způsob výcviku nových vojáků. První a poslední jsou specialisti na napadání počítačových systémů. Jejich úkolem je proniknout do počítačů stanice, dostat se přes bezpečnostní protokoly a vypnout obranné systémy nebo je dokonce přeprogramovat, aby bojovali proti obráncům stanice a ne proti útočníkům." Caran se nadechl a ještě dodal, "Tito dva byli v týmu, který napadl řídící místnost, kde jsi byl i ty."

Torův názor se opět změnil a hořce poznamenal, "Takže kdo z nich mě praštil pažbou do hlavy?" Všiml si, že Liann od něho odvrátila pohled, když se zeptal.

Caran se na okamžik zamyslel a rozhlédl se po místnosti, jakoby si poprvé prohlížel i její detaily, "Možná bychom si o tom měli promluvit ve vhodnějším prostředí."

Tor přemýšlel, kde by to bylo nejlepší, "Moje kancelář je už upravená pro poslední rozloučení. Asi bude rozumné přesunout se do baru pro piloty. Tam si můžeme v klidu promluvit."

Caran najednou tázavě pohlédl na Tora, "To ne, Tore! Neuvědomil jsem si, že už to bude tak brzo."

Tor se smutně pousmál, "No vlastně už asi za půl Stazury."

Caran si schoval zápisník do kapsy, postavil se a vyrazil ke dveřím. Cestou položil Torovi ruku na rameno. Dveře se otevřely a on bez rozloučení odešel. Tor a Liann se na sebe podívali a neměli slov.

"Co se tady, sakra, dělo?" Zeptal se nakonec Tor, ale Liann jenom pokrčila rameny.

Sweety přerušila nastalé ticho, "Máš nejvyšší čas rozloučit se s mrtvými. To je něco, co nestihl, když mu umřela jeho žena."

Nastalo ještě krutější ticho. I když se Tor chtěl Liann zeptat, co mu to chtěl Caran říct, rozhodl se počkat, až bude velký agent připraven říct mu to sám. Namísto toho prohodil, "Můžu tě pozvat na drink?"

Jak ubíhal čas, všiml si Tor nových tváří na stanici a zeptal se Liann, "Kdo jsou tito lidé?"

Odpověděla, "Ti jsou z továrny na krystaly." Když se rozhlédl pozorněji, všiml si známých tváří agentů, které už potkal v Boronské loděnici. Potom uviděl i několik vojenských pilotů a Tris. Usmál se a zamával ji právě v okamžiku, kdy mu zastoupil výhled svou mohutnou postavou Broden.

Tor na něho tázavě pohlédl a všiml si, že Broden mrkl na Liann. Rychle se však podíval zpět na Tora a zeptal se, "Nebude vadit, když se k vám připojím?"

Tor se s úsměvem postavil a odpověděl, "Vezmi moje místo, já se jdu pozdravit s ostatními."

Tor si vzal své pivo a šel se podívat do zabezpečeného přistávacího prostoru. X-perimentální raketoplán tam nebyl a tak došel ke komunikačnímu panelu, aby se potichu zeptal, "Kde je Caran?"

Sweety mu odpověděla, "Jestli jsou mé informace správné, je zpět v sektoru Argon Prime. Chceš, abych mu zavolala?"

Tor si povzdechl a poznamenal, "Ne, to není nutné."

Na rameno mu zaklepala Tris, "Ahoj, Tore."

Na tváři se mu objevil úsměv a když se k ní otáčel, řekl co nejradostněji, jak dokázal, "Tris! Neočekával jsem, že tě tady potkám."

Oplatila mu milým úsměvem, "Většina z nás zná někoho, kdo byl zraněn nebo ..." Zbytek věty nedořekla.

Úsměvy zmizely tak rychle, jak se objevily a v Torově hlavě se zase mísily různé myšlenky. Znova povzdychl a řekl, "Je to obtížné velet a teď už tu práci vyloženě nesnáším."

Tris se na něho vážně zadívala, "Vedeš si dobře. Podařilo se ti udržet si stanici a většina tvých lidí zůstala naživu. I v beznadějné situaci sis udržel chladnou hlavu a nevzdal jsi to."

Tor se pousmál a odpověděl, "Měl jsem pomocníky." A po krátkém zamyšlení ještě dodal, "Bohužel člověk, který je za to zodpovědný je pořád ještě na svobodě."

Tris se povzbudivě usmála a prohlásila, "Dostaneme ho, o to se neboj."

Zadíval se do jejích zelených očí a zeptal se, "Můžu tě pozvat k baru?" Tris přikývla a vydali se zpět do davu lidí.

Když si našli volné místo k sezení a začali se bavit, čas rychle ubíhal a přiblížil se okamžik obřadu.

Vrátili se tři Pegasové s další zásilkou zásob pro stanici, kterou přivezli z centrálních sektorů a přiletěl i Caran. Stihl odevzdat hrubé hlášení o útoku několika úředníkům a potom se omluvil, aby stihl poslední rozloučení s agentem Tulletem.

Paranidský kněz pronesl krátkou řeč o každém mrtvém členovi posádky stanice i o dvou zabitých Paranidských návštěvnících. I tak to zabralo přes čtyřicet Mizur, než je všechny zmínil. Obřad pokračoval čtením Paranidského originálu Bohoslužby o Nanebevstoupení. Poslední věty byly přečteny v Argonském jazyce, "Pamatujme si mrtvé takové, jaké jsme je znali za života. Buďme hrdí na to, že známe jejich jména a těšme se ze života, který máme." Potom kněz prošel shromážděním, shovívavě se usmíval a každému z přítomných se zadíval do očí.

Následující oslava byla živá a hlasitá, jakoby si posádka vzala slova 'těšme se ze života' k srdci. Někteří si přinesli nejrůznější hudební nástroje a ačkoliv občas nezvládli melodii nebo vypadli z rytmu, hráli mnoho známých písní a občas jen tak improvizovali.

Někdo se v průběhu oslavy zmínil, že Tor umí hrát na kvitaru a za okamžik se jim podařilo ho přemluvit, aby i on něco zabrnkal. Potom zahrál další píseň a další. Nakonec ho ostatní muzikanti už jen doprovázeli a v obtížnějších pasážích dokonce nehráli vůbec. Několik operátorek se odvázalo a tančily na stole okolo rotujícího obrazu Sentinela, stojícího nad poraženým Devastátorem. Jiní se přidali zpěvem a pokaždé, když Tor dohrál nastal divoký aplaus a hlasité dupání nohou, zatímco doznívaly poslední tóny skladby. Pivo a vesmírné palivo tekly proudem a z táců s jídlem zmizely i poslední drobečky. Jak dlouho oslava trvala nikdo nevěděl a vlastně to nikoho ani nezajímalo.

Když se Tor konečně probudil, nebyl schopný se pohnout. Vypadalo to, že žádná z částí jeho těla nechtěla poslouchat příkazy mozku. Ale i samotná snaha o pohyb byla pěkná dřina. Nakonec se mu přece jenom podařilo otevřít oči a zjistil, že se mu nepodařilo dorazit až do postele. Ležel na podlaze, několik metrů před lůžkem. Ale někomu jinému se evidentně podařilo dojít až k cíli, protože přes okraj postele trčel pár leteckých bot. Tor se snažil pomalu posadit, aby si přitom moc nenaštval svoje tělo. Podle všech příznaků byl však stále ještě značně opilý, protože po chvíli snažení přistál opět na podlaze.

Konec kapitoly

[Lord D]

Tor poznamenal, "A co strážci? Nepamatuji se, že bych mezi nimi viděl hodně Paranidů. A co ostatní víry? neměli bychom na ně brát taky ohled?" = Neměli

Creed se zamyšleně zahleděl před sebe, "Creed měl vždy svá malá tajemství. Zdá se mi ... = tady asi má být Caran

Všichni tři nějakou dobu mlčeli a přemítali nad svými vlastními myšlenkami. Přibližně po jedné Mizuře se mladší se strážců Shelton, asi dvacetiletý a taky ... = ... mladší ze strážců ...

[krejtr]

Tor si povzdechla a poznamenal, "Ne, to není nutné."
povzdechl

[Moonman]

Tak mě neprovokujte, abych to neuvedl do souladu z obecným předpokladem." - "s obecným"...
Narozdíl od Teladiho, který se pokusil utéct, se zhluboka nadechla, vykročila vpřed a dveře se hned za ní zavřely. - "vykročila vpřed a dveře za ní se hned zavřely." I když je to asi jedno
"Děkuji. Zatím si běžte dát drink na mě. - "Zatím si běžte na mě dát drink."
Po osmi Mizurách a krátkém hovoru stál opět, v doprovodu dvojce strážných, před celou se zbývajícími dvěma vězni. - "dvojice"...
Dal Argonovi signál, ten rozhodně přistoupil se zdviženou hlavou a s odporem v očích se nechal se odvést. - "očích se nechal odvést."
Počkal okamžik, až jeho slova dopadnou úrodnou půdu a dodal, "Ale nebojte se. - "dopadnou na úrodnou půdu"...
Tor sevřel zuby a usilovně se snažil nedívat se do dívčiny uslzené tváře. - "usilovně se snažil nedívat do dívčiny uslzené tváře." 2x se
"Helass, mohu tě ujistit, že nemám v úmyslu ublížit ti. - "v úmyslu ti ublížit."
Když se Tor konečně probudil, nebyl schopný pohnout se. - "nebyl schopný se pohnout."
Tor se snažil pomalu se posadit, aby si přitom moc nenaštval svoje tělo. - "Tor se snažil pomalu posadit,..." 2x se

Tak to jest vše. Doufám, že nás brzy opět potěšíš další kapitolou

[George Wills]

Doufám, že nás brzy opět potěšíš další kapitolou

Snad ještě tento týden, chybí mi už jen 2 a půl stránky ...

[Moonman]

Snad ještě tento týden, chybí mi už jen 2 a půl stránky ...

Super už se těšíme...

[Torgen]

Tak dneska sem objevil toto:

Caran neodpověděl ani sebemenším gestem a Parrel se ptal dál, "Je nějaká naděje, že by se k nám vrátil náš vědecký důstojník?" - tuším že rozlišovat ženskou a mužskou osobu v armádě nebo jiné podobné instituci je poněkud složité, hlavně v naší mateřštině, anglicky to zas takový problém není. Přesto bych tu asi dal ženský rod, nějak mi to tam v současné podobě nepasuje, a výsledek se mi zdá taky přijatelný:
Caran neodpověděl ani sebemenším gestem a Parrel se ptal dál, "Je nějaká naděje, že by se k nám vrátila náše vědecká důstojnice?"

Tor strávil nějaký čas tím, že se nechal Brodenem doprovázet po stanici, aby si udělal jasnější představu o rozsahu poškození. - tady bych opět trošičku poupravil formulaci:
Tor strávil nějaký čas tím, že se v doprovodu Brodena procházel po stanici, aby si udělal jasnější představu o rozsahu poškození.

Roboti údržby právě usazovali panely na stěny a strop. Většina ovládacích panelů operátorů už byla opět na místě, ale velká část podlahy byla stále ještě odkrytá.
Roboti údržby právě usazovali nové kryty na stěny a strop. Většina ovládacích panelů operátorů už byla opět na místě, ale velká část podlahy byla stále ještě odkrytá.

Broden se na něho zadíval, zhluboka se nadechl a vydechl, než odpověděl,... - ono to prostě, nemůžu si pomoct. nezní hned za sebou příliš dobře. A tak bych tam dal pouze jeden "úkon" nebo to trošku změnil. Třeba:
Broden se na něho zadíval, zhluboka vydechnul a pak odpověděl,.....

Podle jejich zvyků musí být obřad vykonán ještě před koncem poslední fáze měsíce na Paranid Prime a to se rychle blíží, jestli se nepletu." - tady si nejsem jistý, ale označené slůvko bych dával do spojitosti s "fází měsíce", tudíž pak bych to spíš viděl takhle:
Podle jejich zvyků musí být obřad vykonán ještě před koncem poslední fáze měsíce na Paranid Prime a ta se rychle blíží, jestli se nepletu."

Zajistěte, aby nikdo neprozradil, že výslech povedu já. Po každém výslechu chci, aby byla místnost znova vyčištěna. - slovo "výslech" se v předchozích větách opakuje celkem často, tak by možná bylo záhodno aspoň zde, kde se mi zdá že by to šlo, ho nahradit:
Zajistěte, aby nikdo neprozradil, že vyšetřování povedu já. Po každém výslechu chci, aby byla místnost znova vyčištěna.

Nervózně se rozhlížela, dokud se neotevřely. Ještě silnější efekt mělo, když se konečně otevřely a ona poznala Carana, opírajícího se o protější stěnu.
Nervózně se rozhlížela, dokud se neotevřely. Ještě silnější efekt mělo, když konečně nahlédla dovniitř a poznala Carana, opírajícího se o protější stěnu.

Byl si téměř jistý, že Caran ví o Sentinelovi, ale jak mu má vysvětlit jeho existenci vymyslet nedokázal.
Viděl, jaký účinek měl výslech na mladého Teladi a nedokázal si představit, jak asi probíhá ten současný rozhovor.
Byl si téměř jistý, že Caran ví o Sentinelovi, ale jak mu má vysvětlit jeho existenci vymyslet nedokázal.
Viděl jaký účinek měl výslech na mladého Teladi a neuměl si ani představit, jak asi probíhá ten současný rozhovor.

Caran chvíli mlčel a prohlížet si Torovu tvář, jestli neuvidí nějaké známky dočasného šílenství.
Caran chvíli mlčel a prohlížel si Torovu tvář, jestli neuvidí nějaké známky dočasného šílenství.

Tor trpělivě čekal, zatímco se oba strážci potichu bavili, když i bez jeho žádosti dorazil tým lékařů. - souvětí trošku kostrbaté, tak bych si dovolil to poupravit:
Zatímco Tor trpělivě čekal a oba strážci se potichu bavili, dorazil i bez jeho žádosti tým lékařů.

Starší lékař si všechny tři nechápavě prohlédl a zeptal se, "Kdo nás volal?"
Strážci i Tor se na sebe nechápavě podívali a v komunikaci se ozvala Sweety, "Omlouvám se, špatné místo, zraněný je na poschodí deset, sekce delta."
Tentokrát se po sobě podívali doktoři, něco zabručeli, pokrčili rameny a odešli k nejbližšímu výtahu. - pěkně popsaná situace, ale pro její dokreslení bych si dovolil obohatit paletu výrazů, ať se tam označené příliš nehromadí blízko sebe. Třeba:
Starší lékař si všechny tři nechápavě prohlédl a zeptal se, "Kdo nás volal?"
Strážci i Tor se na sebe udiveně podívali a v komunikaci se ozvala Sweety, "Omlouvám se, špatné místo, zraněný je na poschodí deset, sekce delta."
Tentokrát si zmatené pohledy vyměnili doktoři, něco zabručeli, pokrčili rameny a odešli k nejbližšímu výtahu.

Caran odcházel a Tor jeho odchod sledoval.'Už jen jeden výslech', pomyslel si, 'ještě celý jeden výslech'. - tady bych to možná taky trošku upravil, ať ta věta trošku lépe vykresluje situaci a sice Torovi smíšené pocity. Třeba:
Caran odcházel a Tor ho nepřítomně sledoval.'Už jen jeden výslech', pomyslel si, 'ještě celý jeden výslech'.

Když se zastavili před zavřenými dveřmi a Tor ustoupil na stranu, tázavě na něho pohlédla. On však na její pohled nereagoval. Dveře se otevřely, ona pohlédla do místnosti a vyjekla. - hergot ty výslechy nedávají zabrat pouze Torovi, ale i mé korektorské palici , chápu, že to je hlavně o emocích a tedy i očích, které odráží stav člověka dost dobře, ale jak vybruslit z neustálých "pohlédla, zahlédla,...." atd. No zkusím to třeba takhle:
Když se zastavili před zavřenými dveřmi a Tor ustoupil na stranu, tázavě k němu stočila zrak. On však na její pohled nereagoval. Dveře se otevřely, ona sklouzla očima z jeho tváře do místnosti a vyjekla.

Úsměvy zmizely tak rychle, jak se objevily a v Torově pohledu se zase mísily různé myšlenky. - ono se v těch očích dá vyčíst opravdu ledacos, ale tady bych si dovolil navrhnout spíš "mixování myšlenek" v hlavě, pak by to mohlo vypadat takhle:
Úsměvy zmizely tak rychle, jak se objevily a v Torově hlavě se zase mísily různé myšlenky.

Někdo se v průběhu oslavy zmínil, že Tor umí hrát na kvitaru a za okamžik se jim podařilo ho přemluvit, aby i on něco zahrál. Potom zahrál další píseň a další.
Někdo se v průběhu oslavy zmínil, že Tor umí hrát na kvitaru a za okamžik se jim podařilo ho přemluvit, aby i on něco předvedl. Potom zahrál další píseň a další.

Toť vše.