New Frontier - Mercenary - Kapitola 13

[George Wills]

Kapitola 12 - Divoké představení
Kapitola 14 - Poslední rozloučení

Kapitola 13 - Rekonstrukce

Sweety sledovala veškeré dění na stanici. Ačkoliv přenášela raněné do bezpečí, mohla vždy přenést najednou pouze jednoho člověka a tak vznikala zdržení, která stála životy. Dalším problémem se stal Sentinel, protože byl naprogramovaný tak, že jako nebezpečí rozpoznal pouze Devastátora. Neměla dostatek času ke kompilaci a otestování algoritmů pro rozpoznávání živých bytostí.

Cítila, že by nebylo moudré pokoušet se o podobné změny za provozu. Jakákoliv chyba v syntaxi by mohla vést k tomu, že by Sentinel považoval za cíl všechno živé. Stejně tak bylo nebezpečné, aby se jenom bránil. Kdyby na něho zaútočil některý z vojáků, mohl by si to vyložit i tak, že všichni jedinci stejného druhu jsou nepřátelé a zlikvidoval by i strážce a piloty. S těmito problémy ve stávající situaci raději nikoho ani nezatěžovala.

V současné době působila i pouhá přítomnost Sentinela. Většina vojáků se vzdala už když k nim robot došel. Sweety instruovala bezpečnostní týmy, aby ho doprovázely, zatímco Sentinelovi zadávala příkazy k pohybu po stanici k pozicím nepřátelských vojáků a když to bylo nutné, k odstranění překážek. Zabíjet ho už nenechala.

Když selhal štít řídící místnosti, následná střelba vyřadila mnoho primárních systémů stanice. Vyhledala Brodena, "Kapitáne Falstarne, řídící místnost byla obsazena vojáky. Nutně potřebuji omračovací granáty!"

Broden poklekl a bez řečí vytáhl posledních šest. Rozložil je po podlaze a opatrně je odjistil. Postavil se a ustoupil o krok vzad, "Připraveno."

Granáty rychle jeden po druhém zmizely.

Rozběhl se ke křižovatce poblíž místa, kde ležel doutnající Devastátor. Hlídali ho dva strážci a Moda, který byl nyní vyzbrojen rotačním kulometem. Kolem prošli tři vojáci s rukama nad hlavou v doprovodu dvou strážných, nyní vyzbrojených ukořistěnými útočnými pulzními puškami. Své slabší zbraně měli přehozené přes záda. Odváděli vězně do zabezpečeného přistávacího prostoru, kde byl jeden sklad přeměněn na dočasné vězení.

Broden požádal, "Počítači, můžeš nás přenést do řídící místnosti?"

Sweety odpověděla, "Potvrzuji, jen musíte okamžik vydržet, protože právě přenáším kriticky raněné."

O Mizuru později stál čtyřčlenný tým u vchodu do řídícího centra. Celá místnost byla jeden velký masakr. Na podlaze leželo pět, výbuchem zasažených, strážců. Čtyři těla vojáků byla hned u dveří a další dvě dál v místnosti. Teprve potom zahlédli bezhlavou mrtvolu Porse.

Podlaha byla pokryta krví a konzoly staničních operátorů ležely v troskách. Jedinou výjimkou byl hlavní řídící panel ve vzdálenějším konci místnosti.

Broden se potichu zeptal, "Pan Grall se odsud dostal?"

Sweety odpověděla, "Byl raněn a nyní je v lékařském transportu."

Broden ještě jednou prohlédl místnost, "Můžeš sem poslat úklidovou jednotku?" Obrátil se ke svému týmu a smutně řekl, "Tady už nemůžeme nic udělat. Projdeme toto poschodí a vracíme se do zabezpečeného přistávacího prostoru."



O něco později se Tor probral z bezvědomí. Oči měl převázané a šíleně ho bolela hlava. Když však pohnul rukou, zjistil, že spoutaný není.

"Nesahejte na ten obvaz!" Přikázal mu hlas. Slyšel tlumeně, jakoby měl v uších ucpávky. Vytušil, že muž teď stojí těsně u něho, ale vůbec ho neslyšel přijít.

Hlas, který stále ještě nepoznával, poznamenal, "Je mi to líto, pane Gralle, ale dokud neuděláme kompletní biosken a další vyšetření, musíte si ten obvaz nechat na hlavě."

Tor měl v ústech naprosto vyprahlo a měl velké potíže polknout. Nakonec se mu přece jenom podařilo zeptal, "Kde to jsem?"

"Jste v lékařském transportu na cestě do Argonského servisního doku v Getsu Fune." Odpověděl hlas.

Tor si dělal veliké starosti a rychle se zeptal, zatímco se snažil zvednout, "A moje stanice?"

"Ležte klidně, pane Gralle." Silné ruce ho přitlačily zpět na lůžko. "Máme silný doprovod stíhačů. Počítači se podařilo dostat z místnosti většinu vašich lidí a stanice je od té doby pod kontrolou."

Tor byl stěží schopný uklidnit se a odpočívat, ale hlava ho tak strašně bolela a vlastně byl bolavý celý. Připadal si, jakoby ho nakopli nebo praštili do každého čtverečního centimetru na jeho těle. Zeptal se, "Co se mi stalo?"

Utlumený hlas odpověděl, "Podle záznamu k vám do místnosti rychle za sebou přistálo šest omračovacích granátů. Řekl bych, že někdo chtěl mít jistotu, protože v tak malém prostoru by jeden nebo dva měly stačit. Dám vám sedativa, abyste mohl usnout." O chvíli později upadl Tor do hlubokého spánku.



Argonská korveta Valliant stála sedm kilometrů od dolu na křemík, zatímco čtyři nejnovější Argonské Novy hlídkovaly v sektoru.

Broden byl v zasedací místnosti Vallianta a čekal na setkání s kapitánem. Po dobu Torovy nepřítomnosti ho Sweety pověřila vedením stanice. Díval se z okna a sledoval Novu, pomalu prolétající kolem. Jeho vojensky vytrénovaná mysl ihned přemítala, jak dobře se v ní asi létá.

Otevřely se za ním dveře. Broden se rychle otočil a vytrénovaně srazil podpatky, avšak nesalutoval.

Do místnosti rázně vešel kapitán Hallised v doprovodu dvou vyšších důstojníků, "Kapitáne Falstarne, já jsem kapitán Hallised." Ukázal na svůj doprovod a pronesl, "Toto je můj první důstojník Brobank a velitel bezpečnosti Larot. Posaďte se, prosím."

Broden si všiml vážnosti v hlase a toho, že kapitán dokonce použil i jeho bývalou hodnost z Flotily. Došel ke stolu a posadil se.

Když se všichni důstojníci usadili, kapitán začal, "Nechci to nijak protahovat. Máme tady hlášení o přepadení stanice pana Gralla, při kterém došlo ke značným ztrátám na životech civilistů, včetně agenta tajné služby. Byl bych rád, kdyby jste mi mohl krátce popsat, co se přihodilo."

Bývalý kapitán Flotily, kterého už Sweety poučila, co může a co by neměl zmiňovat, začal vyprávět. Věděl, že to je pouze začátek série výslechů. Ke smrti agenta se však příliš vyjádřit nemohl, protože nebyl přímým účastníkem boje o řídící místnost. Tak pouze popsal její následky.

Když se zmínil o Devastátorovi, měli oba starší důstojníci spoustu otázek, ale jejich kapitán je umlčel, že na to budou mít prostor až nakonec. Detaily o tom, jak těžkého útočného robota porazili byly jen kusé a o Sentinelovi se nezmínil vůbec.

Když skončil, sledovali ho tázavými pohledy, ale s otázkami vyčkávali, až jim to kapitán povolí.

Hallised se zhluboka nadechl a pomalu, vážně pronesl, "Děkuji vám, kapitáne Falstarne, za vaše shrnutí. Zajisté si uvědomujete, že toto byl pouze první z mnoha výslechů, které musí proběhnout. Musíme si promluvit se strážnými, kteří byli očitými svědky této události a projít staniční záznamy. Nebo spíš přesněji to, co z nich zbylo po útoku na řídící místnost." Skončil a Broden přikývl na znamení, že to chápe. "Pánové, myslím, že už máme dost informací. Doufal jsem, že to vyšetříme bez nutnosti zatahovat do toho tajnou službu, ale ve světle posledních informací vidím, že to nebude možné. Budeme je muset přizvat."

Oba důstojníci se na Halliseda zklamaně podívali, že nedostali příležitost vyptávat se, ale neprotestovali. Pouze lehce přikývli.

Hallised pokračoval, "Jak jsem pochopil, máte vězně. Budeme je chtít vyslechnout a očekáváme, že s nimi budete zacházet v souladu s konvencí o válečných zajatcích. Vězeňský transport sem dorazí během dvou Stazur." Kapitán se zatvářil velice vážně, "Pochopte, kapitáne, emoce vašich lidí se mohou v této chvíli vyhrotit a skončit pomstou na vězních. Jejich životy jsou teď ve vašich rukou a máte za ně plnou odpovědnost i v případě, že jim ublíží někdo z vašich podřízených. A tím myslím i vaše piloty. Velíte některým velmi silným lodím a kdyby se některý z pilotů pokusil o pomstu na majetku útočníka, ať už to byl kdokoliv, odpovědnost za to ponesete vy."

Broden odpověděl vyrovnaně, "Tomu rozumím, kapitáne. Buďte ujištěn, že moji lidé vězňům neublíží. Máte moje slovo."

Kapitán Hallised přikývl, "Velmi správně, kapitáne. Můžete se vrátit na svou loď, zůstaneme v kontaktu."

Všichni čtyři se zvedli a Broden s lehkým přikývnutím na pozdrav opustil zasedací místnost v doprovodu velitele bezpečnosti.



Tor se probudil v pološeru pooperačního pokoje nemocnice v Argonském servisním doku v Getsu Fune. Ačkoliv měl stále strašné sucho v ústech, bolest hlavy už zmizela. Zkusil se pohnout, ale cítil se velmi strnulý.

Otevřely se dveře a do místnosti někdo vešel. Pomalu otočil hlavou a uviděl mladého, upraveného doktora s lékařským zápisníkem. "Dobrý den, Pane Gralle. Jak se cítíte?"

Tor odpověděl, "Žíznivě a ztuhle."

"Obávám se, že to se dalo očekávat," Lékař se postavil vedle postele a prohlížel si monitory za lůžkem, "Ten první problém napravíme rychle, ale ten druhý bude vyžadovat několik Tazur. Naštěstí vás mohu uklidnit, že jste z toho vyvázl velice lehce, narozdíl od mnoha vašich kolegů."

Tor odvrátil zrak, zadíval se na panely stropu a zeptal se, "Kolik jich tady je?"

"Transport přivezl dvacet sedm obětí." Doktor sledoval Torovu reakci, právě když vešla sestřička se sklenicí vody, "Upravíme vám lůžko, abyste mohl sedět."

Postel pomalu změnila svůj tvar a Tor se ocitl v sedící poloze. Sestřička mu podala sklenici a mile se usmála. Tor ze sebe i přes vyprahlé rty vypravil, "Děkuji."

A ona ihned odpověděla, "To je maličkost."

Voda byla příjemně chladivá a osvěžující, díky lehké příchuti šťávy z Bammy. Vypil celou sklenici najednou, hlasitě si oddechl a prohlásil, "To je o hodně lepší."

Lékař trpělivě čekal, až mu Tor vrátí sklenici, "Utržil jste pořádnou ránu do hlavy, která způsobila zlomení levé lícní kosti, čelisti a menší otřes mozku. Taky jste byl vystaven několika omračujícím vlnám. Po prvotním ošetření jsme se obávali poškození vašeho zraku a sluchu, takže teď provedeme několik testů. Mohl by jste si toto nasadit?"

Podal Torovi pár malých naslouchátek a silné, velmi tmavé brýle. Vše bylo tenkými drátky připojeno k lékařskému zápisníku. Doktor neřekl několik Mizur ani slovo. V brýlích se objevovaly pohybující se obrázky, některé byly velmi blízko, jiné zase daleko. Měnila se intenzita světla, zpočátku pomalu, později i náhle. Ve sluchátkách k tomu zněl doprovodný komentář, ale Tor měl stále pocit, že na pozadí se schovává ještě nějaký jiný harmonický zvuk. Několikrát se dokonce cítil velmi nepříjemně i když nedokázal určit příčinu.

Doktor opět promluvil, "Velmi dobře, pane Gralle, zdá se, že nemáte žádné dlouhodobé následky. Můžete si sundat brýle i naslouchátka."

Tor uposlechl a zvědavě se zeptal, "A co bude dál?"

Lékař se zamyšleně zadíval před sebe, "Bylo by rozumné, kdybyste ještě nejméně Stazuru odpočíval. Vaše kosti byly teprve nedávno pospojovány a stále ještě jste pod vlivem léků tišících bolest."

Tor se rozhlížel kolem a neustále ho sžírala myšlenka, že by jeho stanice mohla být stále ještě v nebezpečí, "Měl bych se co nejrychleji vrátit."

Lékař se na něho přísně podíval, "Trvám na tom, abyste nejméně Stazuru odpočíval a pojedl, než se pokusíte opustit lůžko."

Tor si povzdechl, "Tak dobře, doktore, jednu Stazuru. Můžete mi říct, jak na tom jsou moji lidé?"

Doktor se ohlédl po židli vedle lůžka a posadil se. Sestřička viděla, že už není nic, s čím by mohla pomoci a odešla. Mladý lékař chvíli váhal, než spustil, "Většina obětí byla při příjezdu ve velmi špatném stavu. Někteří měli jen popáleniny od plazmy menšího rozsahu a byli v šoku. Většina však byla vážně popálena a někteří dokonce přišli o končetiny." Na chvíli se odmlčel, "Je mi to líto, ale tři zemřeli cestou do naší nemocnice. Řeknu vám, to ale musela být bitva, co?"

"Rozhodně bych si ji nechtěl zopakovat." Odpověděl pomalu Tor, "Ani nevím, jestli jsme opravdu vyhráli."

"Co jsem slyšel, udrželi jste si kontrolu nad stanicí." Pokračoval lékař.

Tor si povzdechl, "Ale za jakou cenu."

Doktor se postavil a chystal se odejít, "Říká se, že zatím nikdo podobnou bitvu nevyhrál, pane Gralle. To, že jste z toho vyvázli živí, je pro většinu lidí víc, než v co vůbec mohli doufat. Pokud jste se už rozhodl nás opustit, měl by jste teď odpočívat."

Postel se vrátila do svého původního tvaru. Tor se pohodlně natáhl a pozoroval stropní panely, zatímco přemýšlel o posledních slovech doktora. O pár chvil později nad ním zvítězila únava a on se propadl do bezesného spánku.



Feran zuřil, zatímco čekal ve velké návštěvnické hale loděnice v sektoru Family Njy. Útok na důl na křemík mohl, bez ohledu na výsledek, přitáhnout pozornost Argonských úřadů. Skutečnost, že jeho značně silnější útočná síla byla nějakou záhadou poražena, ho přiváděla k šílenství takovým způsobem, že otrokyně, která mu to sdělila, teď ležela mrtvá na zemi. Kopal do ní a mlátil, dokud nepřestala křičet a dýchat. Stopy krve teď byly po celé místnosti.

"Pomohlo ti to?" Zeptal se potichu Jolak Njy, když vstoupil do haly.

Feran na něho vrhl pohled plný vzteku a zkroutil rty.

Starší Split jen pokrčil ramena, když přicházel halou, "Možná bych měl poslat pro další."

Feran drsně zašeptal, "Já chci Gralla!"

Jolak se k němu otočil čelem a klidně se posadil do pohodlné sedačky, "O tom nepochybuji, ale teď to prostě není možné. Ze všeho nejdřív musíš zajistit, aby nikdo z těch hlupáků, co jsi tam poslal neudělal chybu a nezačal mluvit." Lusknul prsty a přiběhli dva sloužící s podnosy s jídlem a pitím. Když viděli po celé hale stopy nedávného teroru, dívali se oba vyděšeně na Ferana a třásli se strachem, který se jim odrážel v očích.

Jolak klidným hlasem pokračoval, "Dříve ti, jestli se nepletu, na ovládání vzteku dávali Setardize. Nejsem sice dodavatel podobných medicín, ale mohl bych něco sehnat. Alespoň do doby, než tohle skončí."

Feran sledoval odcházející sluhy, kteří se ještě krátce podívali na koberec v místě, kde do něho, pod jeho nohama, vsakovala krev. Když se za nimi zavřely dveře, zadíval se na Jolaka, který nyní upíjel nápoj. Byl stále ještě příliš rozčílený, aby dokázal mluvit klidně, takže hrubě zašeptal, "Tak co navrhuješ? Nemůžu přece otevřeně zaútočit na jeho stanici."

Jolak krátce povzdychl, "Víš, že mám jisté zájmy v klanu Firestorm v sektoru Ghinnin útěk. Mám od nich dva Bayamony nové generace, vybavené raketami Silkworm a připravené zaútočit a zmizet. Jsou připraveni právě pro takovéto situace, kdyby se mi někdy přihodily." Opět se dlouze napil, "Argonská armáda bude nepochybně převážet vězně z nezabezpečeného dolu do vězení v servisním doku v Getsu Fune ještě před výslechem."

Feran procedil mezi zuby, "Budou mít doprovod."

Starší Split se usmál, "To nepochybně, ale jen slabý. Transport je pomalý a není těžké zasáhnout ho raketami. Ber to jako odplatu za jejich naprosté selhání při plnění zadaného úkolu. Měli zemřít při pokusu o jeho splnění a ne se nechat chytit jako nějací malí zlodějíčkové."

Feran se nad tím zamyslel a mírně se uklidnil, "Ale jak mi to vlastně pomůže?"

Než Jolak odpověděl, dlouze se napil a s výrazem potěšení a hlubokého uspokojení pomalu odložil sklenici zpět na tác. "Z vězňů by se brzo stali svědkové obžaloby. Bez nich proti tobě nebudou mít žádné důkazy. A když to bude nutné, znám pár výborných právníků."



Broden nechal celou polovinu pilotů stíhačů ve službě a každý náklaďák dostal doprovod čtyř bojových lodí. Jakékoliv plavidlo, které by byť jen vzdáleně mohlo připomínat piráta nebo loď Bloodheartů, bylo zastaveno a podrobeno důkladné kontrole nákladu, než mohlo pokračovat dál v cestě.

Velitelé místních stanic to raději mlčky tolerovali. Novinky se šířily velmi rychle a tak v nejbližší době očekávali nějakou odvetnou akci. Nikdo cizí v té době stanici nenavštěvoval. Jedinou výjimkou byly náklaďáky z továrny na krystaly ze sektoru X sedm, kde taky drželi zvýšenou pohotovost.

Kontrola skladů s náhradními díly jasně ukázala, že roboti údržby spotřebovali při opravách veškeré zásoby. A to stále ještě nezačaly opravy veřejného přistávacího prostoru. Řídící místnost byla kompletně vyprázdněná ihned potom, co byla mrtvá těla identifikována a uložena do rakví. Čistící roboti vydrhli prostor do poslední čmouhy a potom údržba odstranila i obložení stěn, podlahy a stropu.

Podobně na tom byly všechny panely, které byly poškozené při bitvě. Bylo pozoruhodné, že jedinou nezasaženou částí stanice byly výrobní linky, které naplno pracovaly i přes to, co se dělo ve vyšších patrech.

Dočasným řídícím centrem se, pro lehkou dostupnost a minimální vzdálenost od fungujícího přistávacího prostoru, stala tělocvična.

Broden se nacházel ve složité situaci. Byl cvičený pro velení vojákům a věděl, co od nich může očekávat. Ale jeho posádkou teď byli civilisté a najatí žoldáci. A po příkazech od kapitána Halliseda celková nálada ještě víc zhořkla.

Při boji většina obsluhy stanice unikla a celá tíha obrany zůstala na strážcích, kteří přišli o mnoho svých kolegů. Jejich morálka tak velmi poklesla a Broden musel použít hodně ostré argumenty, aby vězně uchránil před mstou.

A taky měl hodně práce s piloty, kteří neustále protestovali, že nedostali příležitost zničit farmu na scruffin. Broden je nechal nějakou dobu řečnit a nadávat na nespravedlnost, než jim připomněl rozkazy Halliseda. Zadával už raději jen jednoduché příkazy a zdůrazňoval, že než se kdokoliv vydá na trestnou výpravu, je nutné zaměřit se na zabezpečení stanice pro případ dalšího útoku. Tentokrát rozhodně nemohli dopustit, aby nepřátelé pronikli tak hluboko a způsobili opět tak rozsáhlé škody.

Čas ubíhal a on procházel chodby, kde týmy údržby měnily panely obložení. Nové tabule byly odlité z roztavených recyklovaných zbytků těch poškozených v bitvě. Broden taky pravidelně chodil kontrolovat stav vězňů.

Konečně ho zavolali, že dorazil vězeňský transport a čeká před stanicí na povolení k přistání.



Cestou do zabezpečeného přistávacího prostoru mluvil Broden pomocí komunikačního zařízení na klopě letecké bundy, "Liann, zkontrolovala jsi ten vězeňský transport důkladně?"

"Všechny identifikační kódy, sken interiéru plavidla i seznam posádky jsou v pořádku."

Broden se přece jenom ještě zeptal, "Žádné neobvyklé energetické stopy?"

Liann odpověděla, "Nic, co by naše senzory zachytily."

Broden zahnul za roh a mířil přímo k přistávací ploše, "Dobře, povol jim přistání, ale pouze transportu a ať ho doprovází Perseus s odjištěnými, zaměřenými zbraněmi. Bezpečnostní týmy ve službě tam pošli taky."

Prošel kolem dočasného řídícího centra a zamával na operátorky. Vstoupil do přistávacího prostoru právě ve chvíli, kdy svorky zajišťovaly plavidlo. Nad ním visel Perseus a nepřestával na loď mířit zbraněmi.

Když se dveře otevřely, vystoupil jediný muž. Rozhlédl se kritickým pohledem a rychle se vydal k Brodenovi. Bývalý kapitán cítil, že by už potřeboval čas na odpočinek, sklenku vesmírného paliva a cigáro. Ale odkládal to až na okamžik, kdy si bude opravdu jistý, že na stanici nezůstali žádní potenciální nepřátelé. Při pohledu na lehce neupraveného vězeňského důstojníka si své potřeby opět uvědomil a přidal na ten seznam i spánek.

Důstojník podal Brodenovi ke kontrole zápisník, "Pověřovací dokumenty k převozu zajatců."

Broden si je prohlédl, ale když vracel zápisník, byl mírně zmatený a prohlásil, "Tady se píše, že máte místo pro třicet pět vězňů."

Důstojník se na něho nechápavě podíval, "A je v tom problém?"

Broden ostře odpověděl, "Máme jich tady třicet devět!"

Důstojník pokrčil rameny, "Třicet pět je můj limit."

Kapitán to stále nedokázal pochopit, "Jasně, ale další čtyři by jste tam určitě někde vmáčkli."

Důstojník razantně zavrtěl hlavou, "Ne, v žádném případě. Tato loď má pouze třicet pět speciálních vězeňských jednotek. Není možné, aby se nám nějací další vězni volně pohybovali po palubě plavidla. To je proti předpisům. A taky se nedá provizorně zvýšit počet omezovacích jednotek."

Broden se bezradně zeptal, "Tak co mám, zatraceně, dělat s těmi posledními čtyřmi?"

"Držte je tady dál, dokud se pro ně nevrátím." Klidně odpověděl vězeňský důstojník.

Broden zklamaně povzdechl a zvažoval šance, že by přece jenom vnutil všechny vězně. Jako bývalý voják však věděl, že by to byla jen ztráta času. Nakonec odpověděl, "Dobře. Ale to na ně budeme muset dál dohlížet, než se pro ně vrátíte. Počítači, vyber čtyři, kteří vypadají na nejméně problémové."

Sweety odpověděla, "Provedu."

Broden přikázal, "Liann, zařiď ať bezpečnostní týmy přivádějí po párech vězně k lodi."

Když dorazil první tým, vystoupili ještě dva další důstojníci s pouty a omračovacími tyčemi. Dva Splitští vojáci odplivli na zem a pomstychtivě vyhrožovali, dokud je důstojníci neodvedli dovnitř.

Následující dva byli Argoni, oba se tvářili vzpurně, ale neříkali nic. A tak to pokračovalo, dokud nepřivedli prvního z vězňů, kteří měli čekat na další transport. První byla Argonská žena a ačkoliv nejdřív vypadala drze, když ji odvedli stranou, viditelně dostala strach.

Další byl mladý Teladi, který vypadal zmateně, ale zůstal zticha. Třetí byl mladý Argonský muž. Chrlil drzé poznámky, ale když ho odvedli stranou, ztratil barvu a zmlkl. Poslední byla opět mladá Argonská žena, ta však byla vyplašená ještě dřív, než ji oddělili od ostatních.

Když odváděli poslední vězně, Broden se otočil a šel si prohlédnout zbývající čtyři. Divil se, jak vůbec někdo mohl uvažovat o tom, že by se z těchto čtyř individuí mohli někdy stát opravdoví vojáci. Ti ostatní byli ostřílení, svalnatí bojovníci, ale tihle čtyři?

Transport opustil plochu a v doprovodu Perseuse vyletěl ze stanice. Broden promluvil, "Předpokládám, že byste chtěli vědět, proč jste stále tady, zatímco vaše kolegy odvezli pryč." Všiml si několika nervózních přikývnutí a ještě víc se na vězně zamračil, "Věřte mi, že to nebyla moje volba. Transport má omezenou kapacitu a vy čtyři jste byli navíc."

Chvíli mlčel, než pokračoval, "Něco vám teď vyjasním. Vaše přítomnost tady není vítaná! Vyzvedne vás další transport a pak se opět připojíte k ostatním. Někteří z našich by vás ale nejraději zastřelili a já nemůžu říct, že bych byl zrovna proti. Můj úkol však je dohlédnout na vaši bezpečnost." Opět se odmlčel, aby měli čas to pochopit. "Když nebudete dělat problémy a budete poslouchat příkazy, budeme spolu vycházet. Samozřejmě zůstanete v cele, ze které není úniku. A i kdyby se vám to povedlo, budete hned přeneseni zpět a potrestáni. Vyjádřil jsem se dost jasně?"

Odpovědí mu bylo nejasné zabručení a přikývnutí čtyř hlav.

"Odveďte je zpět do cely!" Přikázal Broden a čtveřice v doprovodu stráží odešla.



Tor už byl oblečený a chystal se podepsat propuštění z nemocnice, když vstoupila sestřička a tlačila podnos plný jídla.

Prohlásila, "Doktor říkal, že máte ještě pojíst, než nás opustíte."

Podíval se na obsah podnosu a v žaludku mu hlasitě zakručelo. Omluvně se usmál a mírně pronesl, "Jak to tak slyším, zůstanu ještě na oběd u vás."

Sestřička se pobaveně usmála a počkala, až se Tor opět pohodlně usadí na lůžku, než před něho přisunula vznášející se podnos. "Dobrou chuť." Řekla ještě, než opustila místnost. Tor sledoval, jak odcházela a potom už se pustil do jídla. Najednou si plně uvědomoval, jaký pořádný hlad vlastně má. Důkladně tác vyprázdnil do posledního drobečku, opřel se a spokojeně si odříhnul. Pár Mizur si užíval příjemný pocit plného žaludku, než odsunul podnos na stranu, vstal a odtáhl ho dveřmi na chodbu.

Od pultu se k němu podívala sestřička, "Hotovo?"

Tor odpověděl, "Bylo to výborné, děkuji." Rozhlédl se, aby se zorientoval. U recepce zahlédl postávajícího Modu. Když však přišel blíž a nahlédl do přilby jeho skafandru zjistil, že Boron asi spí.

Najednou se však zavrtěl a zadíval se na Tora. Z bublavé řeči, klikání a celkového chování Tor poznal, že má Moda radost, "Pane, rád jsem, že zase vás vidím a že celý jste."

Tor se usmál, "Modo, není nutné abys mi pořád říkal pane. Klidně mi říkej Tore." Rozhlédl se kolem, "Je tady ještě někdo další?"

Moda potvrdil, "Defiance a dalších pilotů pět jako doprovod domů."

"Chtěl bych se ještě podívat na ostatní oběti, než opustíme nemocnici. Jak je na tom náš důl na křemík?" Opatrně se zeptal Tor.

Boron mu krátce povyprávěl, co všechno se stalo po jeho odvozu do nemocnice. Tor pozorně poslouchal, zatímco se v něm mísily zájem a obavy. Když Moda skončil, sledoval zamyšleného Tora, který prohlásil. "Teď udělám, co musím a potom se vydáme k lodím."

Tor se vrátil k sestřičce za pultem a zeptal se, "Mohl bych navštívit své kolegy?"

"Samozřejmě, pane Gralle, zavolám doktora, aby vás provedl." Odpověděla sestřička.

Za chvíli se ukázal mladý lékař a zeptal se, "Co pro vás mohu udělat, pane Gralle?"

Tor se nervózně rozhlédl, "No, chtěl bych navštívit své zraněné kolegy. Je to možné?"

Doktor se usmál, "Ale jistě, pojďte za mnou."

Z dvaceti čtyř obětí bylo jen šestnáct strážců. Poranění útočníci byli v samostatném, dobře střeženém, oddělení. Tor strávil s každým zaměstnancem několik Mizur, poděkoval jim za jejich statečnost a zajistil, aby měli všechno, co chtěli. I když během setkání byl veselý a šířil pozitivní náladu, když odešel od posledního, musel se v recepci posadit, zkroušeně sklopil hlavu a zavřel oči.

Lékař ho konejšivě poplácal po rameni a odešel. Moda trpělivě čekal, až se Tor opět pohne. Konečně s těžkým povzdechem otevřel oči, podíval se na Modu a zeptal se, "Můžeme?"

Boron přikývl a Tor smutně pronesl, "Tak pryč odsud."

Moda rychle dodal, "Pane, novou informaci mám."

Tor už byl opět na nohou a jelikož očekával další špatnou zprávu, opatrně se zeptal, "Co se stalo?"

"Zničen byl vězeňský transport zajaté vojáky převážející na výslech tady." Oznámil Moda.

Tor však nic necítil, žádnou lítost ani soucit, "Vážně? Myslím, že Feran asi nechtěl, aby mluvili."

Boron pokračoval, "Lodě klanu Firestorm zabily je."

Tor krutě odpověděl, "Takže Feran najal další pirátský klan, aby za něj udělali špinavou práci. Ti vojáci byli zodpovědní za zranění mých lidí, kteří tady teď musí ležet. Byli zodpovědní za zabití mnoha dalších lidí na stanici. Proč by mi měla jejich smrt vadit?."

Za jeho zády se potichu ozval povědomý hlas, "Protože, pane Gralle, oni byli jediní, před soudem přípustní svědkové, kteří mohli podpořit žalobu proti Feranovi t’Gnht. To by nám umožnilo napadnout jeho stanici a zatknout ho, kdyby se v těchto sektorech ještě někdy ukázal."

Tor se otočil a uviděl Carana Beligna, "Jak to myslíte?"

Caran se zamračil a pokračoval, "Zajatec, který prodělal operaci nebo jiné lékařské ošetření, které vyžaduje použití anestetik, prostředků na tišení bolesti nebo podobných drog, nemůže svědčit pro obžalobu ani obhajobu, protože jeho vzpomínky mohly být během lékařského zákroku pozměněny."

Torovi spadla čelist, "To nemyslíte vážně, že?"

Caran nazdvihl obočí, "Ale ano! Feranovi to v našem právním systému nejspíš projde. Skutečnost, že podle jednoho mého agenta je Feran právě na návštěvě u Jolaka Njy znamená, že se radí s velmi vychytralým spojencem, který se v našem právu vyzná lépe, než většina Argonů."

Kdyby Boroni uměli syčet, určitě by Moda patřil k těm nejlepším imitátorům hadů, podle toho jaký zvuk vytvořil, když zaslechl jméno Njy. Tor vypadal taky pěkně naštvaně, "Ale my přece víme, kdo to udělal!"

Caran ihned odpověděl, "Vědět a dokázat jsou dvě různé věci, pane Gralle. Pokud nemůžete prokázat před očima práva, to co víte, jakákoliv odvetná akce bude považována za trestný čin a nakonec před soudem skončíte sám."

Tor byl šokovaný, "To zní jako bych útočníkem byl já sám."

Caran se mírně pousmál a odpověděl, "Ne, pane Gralle. Feran dobře ví, jak manipulovat našim právním systémem ve svůj prospěch. Vy ne! A proto zatímco mu může projít vražda, vy skončíte v cele i za menší porušení rychlostního limitu při přistávání ve stanici."

Tor nenacházel slov, když si vzpomněl, na co naráží. Nakonec se přece jenom podíval na Carana a už klidněji se zeptal, "Tak proč jste tady?"

Caran si smutně povzdechl, "Chtěl bych vědět, jak zemřel Pors Tullet."



Broden vypadal zmateně a nahlas se zeptal? "Co myslíte tím, že venku čekají dva Boronští delfíni?"

Operátoři se nechápavě rozhlédli po sobě navzájem a odpovědi se ujala Sweety, "Továrna na krystaly nám posílá výpomoc formou dalších robotů údržby a pěti tisíc jednotek zásob a vybavení."

Broden se obrátil na Liann, "Spoj se s továrnou na krystaly a ověř, jestli nám něco poslali."

Za chvíli se už Liann vybavovala s operátorem v továrně na krystaly a téměř zapomněla, co po něm vlastně chtěla. Zakašlání Brodena za jejími zády ji to však rychle připomnělo a zeptala se, "Máme tady dva Delfíny, které jste nám prý poslali. Právě žádají povolení k přistáni. Můžete potvrdit, že jsou skutečně od vás?"

Operátor odpověděl, "To souhlasí. Váš počítač si je vyžádal asi před půl Stazurou. Jsou nějaké problémy?"

Liann ihned odpověděla, "Ne. Žádné problémy, jen jsme je neočekávali. Děkuji za informaci." Vypnula spojení a čekala na další Brodenovy instrukce.

Broden nespokojeně přecházel tam a zpět, "Počítači, požadoval jsi ty zásoby?"

Sweety odpověděla, "Ano."

Broden se neklidně rozhlédl po místnosti. Mnohem raději by se obracel na konkrétní osobu nebo androida, "A je ještě něco dalšího, co bychom měli vědět?"

Sweety poznamenala, "Na cestě sem jsou tři noví Pegasové, kteří z centrálních sektorů přivážejí dalších devět jednotek bezpečnostního vybavení."

Broden byl už docela naštvaný, "A kdo to odsouhlasil?"

Sweety přemítala o některých starších objednávkách, které nikdo neschválil a prohlásila, "Tor Grall."

Bývalý kapitán se prudce zastavil a vypadal překvapeně, "Pan Grall je už od útoku v nemocnici. Tak nechápu, jak by mohl potvrdit objednávku."

Sweety se vkradla do veřejné sítě satelitů a oznámila, "Pan Grall se už z nemocnice odhlásil a právě je na cestě sem."

Tato novinka všechny příjemně potěšila. Dokonce i Broden se pousmál, "A ostatní?"

Sweety svižně odpověděla, "Podle informací, ke kterým mám přistup, už nikdo z nich není na seznamu pacientů v kritickém stavu. Jejich pobyt je odhadován na další tři až čtyři Tazury."

Nálada v dočasném řídícím centru se těmito novinkami výrazně zlepšila. Broden přikázal Liann. "Udělej kompletní sken obou náklaďáků a pošli na jejich palubu skupinu strážců, aby udělali důkladnou kontrolu. Teprve potom jim povol přistání."

O dvacet Mizur později se už oba delfíni vraceli do továrny na krystaly. I tři Pegasové prošli důkladnou kontrolou, než jim povolili přistát. Jejich náklad byl ihned přenesen do skladů údržby v nižších patrech a rychlí stíhači vyrazili zpět do centrálních sektorů pro další zásoby.

Tor vystoupil z Defiance a byl přivítán radostným pokřikem posádky stanice. Tahle reakce ho hodně povzbudila. Ještě před přistáním se obával, že na něho budou svalovat vinu za všechny ty mrtvé a budou mu to vyčítat. Šťastný, že je opět mezi svými, se usmíval a se slzami v očích si se všemi potřásal rukou.

Broden s úsměvem poznamenal, "Tak to znamená, že se teď můžu vrátit do kokpitu stíhače?"

Tor se upřímně doširoka zasmál, "Ne, pokud sám nechceš."

Bývalý kapitán se spokojeně usmál a dodal, "Jen abyste to věděl. Stále ještě máme čtyři vězně."

Na Torově tváři se objevil překvapený výraz, než odpověděl, "Znám někoho, kdo by si s nimi rád promluvil."



Caran Belign skočil do sektoru X patnáct, kde se setkal s AIC Roamerem. Mamut čekal poblíž brány vedoucí do X devět. Stíhači hlídkovali v oblasti pro případ, že by se objevili nějací piráti. Obrovský hangár Mamuta, který běžně sloužil k přepravě stavebnic továren a základen byl upravený tak, aby do něj mohly přistávat i lodě třídy korveta.

Nová korveta však nečekala v hangáru, ale byla testována kousek dál mimo sektor. Její přítomnost prozradily až záblesky plazmy v dálce.

Když Caran dostal povolení k přistání, srovnal X-perimentální raketoplán mezi dvojitou řadou zelených přistávacích světel. Pomalu se přibližoval a čekal až kontrolu nad plavidlem převezme počítač řízení provozu Mamuta. Dosedl vedle jedné ze tří meziplanetárních výzkumných lodí. V tom okamžiku nedokázal odhadnout, jestli na ní probíhají práce po nedávném přistání nebo ji zrovna připravují k odletu.

K jeho lodi se připojil tunel a předal do kokpitu signál, že je bezpečné otevřít venkovní vzduchotěsné dveře. Caran Belign si nasadil přilbu skafandru, ale jednotku podpory života nechal v plavidle. Nikdy se necítil bezpečně v přechodových tunelech hangárů velkých lodí. Říkal si, že by mu v případě problému měly zbytky vzduchu ve skafandru stačit, aby se dostal z přistávacího prostoru do obytné části velké lodě nebo zpět do svého stíhače.

Velitel Parrel se s ním setkal hned za dveřmi, "Rád vás opět vidím, pane Beligne." A podal mu ruku.

Caran si sundal přilbu a nabízenou rukou mu potřásl, zatímco pronesl, "Vždy vás rád navštívím a podívám se na čem zrovna pracujete."

Parrel rozmáchlým gestem rukou naznačil, že ho má Caran následovat do kapitánovy zasedací místnosti, "Jsem si jistý, že na ničem, co byste sám neschválil."

"Jsem rád, že to slyším." Odpověděl na narážku Caran.

Velitel Parrel se mírně natočil k vysoké postavě Argonského agenta, "Nějak jsem si nedokázal představit, že vás někdy potkám tak daleko od centrálních sektorů. Je nějaký důvod, proč jste změnil své zvyky?"

Caran se stále díval před sebe, protože nebyli na chodbě sami a nerad by do někoho vrazil. Z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst, "Jsem jen na krátké návštěvě. Byl zabit jeden z mých agentů a já chci zjistit, co přesně se stalo. A když už jsem byl tak blízko, stavil jsem se, abych se poptal, co nového jste zjistili o záhadné nepřítomnosti Khaaků."

Došli ke dveřím výtahu, které se před nimi rozevřely. Parrel se tvářil ustaraně a řekl, "Aha. Máte na mysli událost v dole na křemík. Nevěděl jsem, že jste tam přišli o vašeho člověka."

Caran přikývl, ale mlčel. Čekal na odpověď na svou poslední poznámku. Když se za nimi dveře výtahu zavřely, Parrel se podezíravě rozhlédl a skoro šeptem spustil, "Co se týká Khaaků, je to vážně divné. Raději se k tomu vrátíme až v zasedací místnosti."

Dveře výtahu se opět otevřely, oba muži vyšli ven a zamířili ke kanceláři velitele lodi. Parrel už předem zajistil občerstvení, které teď úhledně rozložené čekalo na stole. Když se za nimi zavřely dveře, Parrel došel ke stolu a zadal svůj bezpečnostní kód. Z hlavního displeje zmizelo logo AIC a zobrazily se mapy sektorů.

Caran se na ně zadíval, "Tak co pro mě máte?"

"Jen samé záhady a podivnosti." Začal Parrel, "Systematicky jsme prohledali každý sektor, všechny pole asteroidů a planety. Avšak doposud jsme na nic nenarazili. Jestli tady Khaakové vůbec někdy byli, tak po sobě velmi důkladně uklidili. Nezůstala po nich ani ta nejmenší stopa."

Parrel chvíli mlčel a čekal na nějakou reakci. Caran se však jen díval na obraz a přemýšlel o právě vyřčených informacích. "Takže veškeré informace o cizincích jsou vlastně jen neověřené výmysly a Splitská nehoda se asi nikdy nestala."

Parrel opatrně volil svá slova, "Alespoň ne v těchto sektorech."

Caran postřehl nevyřčenou narážku v poslední větě a zeptal se, "Když ne v těchto sektorech, tak potom kde?"

Parrel pokrčil rameny, ale dříve než mohl reagovat ho přerušil počítač s oznámením, "Příchozí volání pro pana Carana Beligna."

Oba muži na sebe udiveně pohlédli a Caran se zeptal, "Kdo volá?"

Počítač odpověděl, "Volající byl identifikován jako pan Tor Grall z dolu na křemík v sektoru X čtyři."

Tentokrát pokrčil rameny Caran, "To by mě zajímalo, co může chtít." Potom se obrátil k nejbližší konzole, "Přepoj mi ho sem."

Na obrazovce se objevil Tor a Caran začal, "Ano Tore? Co pro tebe mohu udělat?" Tor si prohlédl místnost a uviděl velitele Parrela. Caran jakoby mu četl myšlenky dodal, "To je v pořádku. Můžeš klidně mluvit."

Tor se zhluboka nadechl a spustil, "Myslel jsem, že by vás mohlo zajímat, že ne všichni vězni byli zabiti při útoku pirátů na transport. Měli místa pouze pro třicet pět osob a chtěli se ještě vrátit pro zbývající."

Caran byl mírně překvapený, "Kolik?"

Tor odpověděl, "Čtyři."

Caran okamžik přemýšlel, "Nikomu o tom nic neříkej a zajisti, aby se o nich nezmínil ani nikdo z tvých lidí. Až tady skončím, zastavím se." Tor přikývl na souhlas a spojení se vypnulo.

Konec kapitoly

[George Wills]

Tohle je kapánek nudnější kapitola, za to v další se Tor namočí do slušného průšvihu

[FVZ]

Po prvnim přečtení:
několikrát je na konci kapitoly manut místo mamut.

Tor se zhluboka nedechl a spustil, "Myslel jsem, že by vás mohlo zajímat,
nadechl

[Lord D]

Tohle je kapánek nudnější kapitola, za to v další se Tor namočí do slušného průšvihu

Tak. A ted jsi nás všechny navnadil tak, že až do doby uvedení tvého překladu nikdo z nás neusne.


CHYBY:
Sweety sledovala veškeré dění ... do bezpečí, mohla v přenést najednou pouze jednoho člověka a tak vznikala zdržení, které stála životy. Dalším problémem ... = ... mohla (vždy) přenést ... , která stála životy.

Tor byl stěží schopný uklidnit se a odpočívat, ale hlava ho tak strašně bolela a vlastně byl bolavý celý. Připadal si, jakoby ho nakopli nebo praštili do každého čtverečního centimetru na jeho těla. Zeptal se, "Co se mi stalo?" = Tor byl ... centimetru na jeho těle (nebo "cetimetru jeho těla"). Zeptal se, "Co se mi stalo?"

Tor krutě odpověděl, "Takže Feran ... mnoha dalším lidí na stanici. Proč by mi ... = Tor krutě odpověděl, "Takže Feran ... mnoha dalších lidí na stanici. Proč by mi ...

Sweety přemítala o některých starších objednávkách, které nikdo neschválit a prohlásila, "Tor Grall." = Sweety přemítala o ..., které nikdo neschválil a prohlásila, "Tor Grall."

[Vomit]

to vubec nevadi ,ze je nudna..furt padat mrtvoly nemuzou.hlavne ,ze je co cist....ach jo ,jaky prusvih-neco tusim.....

[Moonman]

Kolem prošli tři vojáci s rukama nad hlavou a v doprovodu dvou strážných, nyní vyzbrojených ukořistěnými útočnými pulzními puškami. - To "a" je tam zbytečné: "s rukama nad hlavou v doprovodu dvou ..."

Nakonec se mu přece jenom podařilo zeptal se, "Kde to jsem?" - Asi: Nakonec se mu to přece jenom podařilo, zeptal se, "Kde to jsem?" nebo Nakonec se mu přece jenom podařilo zeptat, "Kde to jsem?" .

Broden si všiml vážnosti v hlase a toho, že kapitán dokonce použil i jeho bývalou hodnost Z Flotily. - pokud to "Z Flotily" je název??? Tak by mělo být jen "z Flotily"né???

Doktor sledoval Torovu reakci a vešla sestřička se sklenicí vody, - Doktor sledoval Torovu reakci "když(právě když)"vešla sestřička se sklenicí vody,

Voda byla příjemně chladivá a osvěžující, díky lehké příchutí šťávy z Bammy. - "příchut(i)"..

Lékař trpělivě čekal, až mu Tor vrátil sklenici, - možná: až mu Tor vrátí...

Řídící místnost byla kompletně vyprázdněná ihned potom, co byly mrtvá těla identifikována a uložena do rakví. - "co byla mrtvá"...

Broden zahnul a roh a mířil přímo k přistávací ploše, - "za roh"...

Zbytek dodám posléze...

"Dobrou chuť." Řekla ještě, než opustila místnost. Tor ještě sledoval, jak odcházela a potom už se pustil do jídla. - 2x"ještě". Co třeba: "Tor zatím sledoval...." nebo jen "Tor sledoval,....".

Šťastný, že je opět mezi svýma, se usmíval a se slzami v očích si se všemi potřásal rukou. - možná jen: "svými".

Tor se zhluboka nedechl a spustil, - "nadechl". I když to již zmiňoval FVZ.

To je vše čeho jsem si všiml